Haló, tady Havel. Jak se mi exprezident ozval v telefonu

Pro novináře je Václav Havel jakýsi symbol nesehnatelnosti. Číslo jeho mobilního telefonu nemá téměř nikdo, a pokud voláte do jeho kanceláře, většinou slyšíte stejnou reakci jako já: „No to si asi děláte legraci. Pan Havel  má program naplánován na několik dní dopředu.“

Václav Havel cte ze své hry OdcházeníFoto: MAFA

Jeho tajemník Martin Vidlák je slušný, ale nekompromisní. „Pro přemíru každodenních žádostí není v jeho silách stíhat odpovídat.“

Havlovo vyjádření však nutně potřebuji pro článek popisující, jak ho StB v 60. letech tajně odposlouchávala (více zde). 

Je tu ještě poslední, i když mizivá  šance. Havel možná dorazí na akci pořádanou k zahájení vysílání třetí řady seriálu Zdivočelá země.

Ve chvíli, kdy jsem asi na nejhlučnější ulici v Praze, zazvoní mobil.

„Dobrý den, předávám pana Havla,“ ozve se.

Samozřejmě, že v tu chvíli nemám po ruce diktafon ani pero nebo papír. 

Bývalý prezident hovoří, tramvaje zvoní, já se potím.  Snažím se zapamatovat každé slovo.

Maminka by ale měla radost. Volá mi totiž "pan prezident Havel".

Jiří Šťastný, redaktor MF DNES