- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Máte tam dvě chyby: N15 je stabilní a C14 nevzniká rozpadem N15, ale N14. A teď si to jdu dočíst.
A bylo to samozřejmě velmi zajímavé.
Sondě, která tohle umí měřit, by se mohl líbit Jupiter.
Krásný blog, přeju oběma nadaným autorům krásný den!
To máte pravdu. Elektrické procesy na obřích planetách, zvlášť na tom Jupiteru jsou s těmi pozemskými nesouměřitelné. Bylo by zajímavé zjistit, co se při tamních bouřkách děje... ...a pak o tom napsat sci-fi.
No, v tom případě nevím, proč se říká, že se vzduch po bouřce (a nebo bouřkou) vyčistí a jak je známo , skvěle se po ní dýchá.
Děkujeme za ten dotaz. Koncentrace radioaktivních izotopů vzniklých po úderu blesku je velice malá, proto trvalo tak dlouho, než se je podařilo naměřit. Navíc tento mechanismus popisuje změny dusíku, kdežto naše pocity čerstvého vzduchu jsou svázány s ozonem a spláchnutím prachu deštěm. Po chemické stránce by snad teoreticky šlo zjistit nárůst uhlíku v atmosféře, který je produktem některých rozpadů. Jak to technicky provést bezprostředně po úderu blesku je otázka.