Jestliže na Měsíc nepůsobí žádná síla, měl by přece podle tohoto zákona stát na místě, nebo odletět po přímce pryč.

To je prece nesmyslne uvazovani. Kdyby Mesic odletel po primce pryc, tak by tu nebyla zadna odstrediva sila, ktera kompenzuje pritazlivou gravitacni silu.

Pravdou vsak je, ze pojem sily v Newtonove fyzice je problematicky. Je to neco fiktivniho, s cimz se nam dobre pracuje. Pri cteni Vaseho clanku me napadlo, ze to je trochu podobne pojmu Buh napr. v krestanstvi. V jistem smyslu uzitecny pojem, lidem "vysvetloval" vznik sveta, daval jim moralni pravidla, aby moc nezlobili. :-) Nakonec se vsak ukazalo, ze je vsechno jinak, ze ten Buh nejspis neexistuje. Presto tento pojem v jiste dobe slusne plnil svou roli. A i kdyz neexistuje, tak nektera pravidla krestanstvi je mozna dobre pouzivat dal. Nesmi se to vsak prehanet.

Zajimavy clanek.

Mate tam vsak (minimalne ;-) ) jednu chybu. V poslednim odstavci budite dojem, ze vypocty zahnuti svetelnych paprsku dle Newtonovy teorie a OTR se shoduji. To vsak neni pravda. Dle OTR se ohybaji mnohem vice. Kdyz to bylo poprve zmereno, tak to bylo povazovano za dukaz platnosti OTR. Staci si to nalezt na Wikipedii.

Tak to je nedorozumění, to jsme nechtěli říci. Teď když to znovu čtu, tak vidím, že to tak může vypadat. Chtěli jsme naznačit, že klasická teorie dává sice špatný výsledek, ale že se tomu správnému podobá, vlastně je stejný až na nějakou konstantu.

Díky za upozornění, pokusíme se přeformulovat.

Skvělý článek!

Lidé si ta vysvětlení často zjednodušují. Ale to zjednodušování není jednoduché. Ve skutečnosti je to nejtěžší na vědeckém poznání, ho zjednodušit tak, aby bylo srozumitelné ale aby ta bagatelizace moc neuhýbala od skutečnosti. Je to jako tanec mezi syrovými vejci. O to raději mám každý takový článek.

Ano, psat popularne-vedecke clanky je velke umeni. Vzdy je to trochu podvod.

I kdyz mozna ne vzdy. Asi v 15 letech jsem si precetl knihu "Fyzika jako dobrodruzstvi poznani" od Einsteina a Infielda (?, toto jmeno si jiz presne nepamatuji). Popisuje se v ni vyvoj teorie svetla, od korpuskularni, pres vlnovou po dualistickou. Tato kniha mne velmi zaujala a rozhodl jsem se jit studovat fyziku, i kdyz jsem pak sklouzl na matematiku. Tato kniha pochopitelne velmi zjednodusuje. Skutecne chybne vyroky v ni myslim nejsou. To je umeni dobre popularne-vedecke knihy.

Ukážu se teď možná jako naprostý neznalec. Doufám že ne jako naprostý hlupák. Může mi někdo vysvětlit jak funguje "přitažlivá" síla ? Tedy, odpudivá síla, se dá vysvětlit jako akce (proud vody odtlačuje míč, ...přenos vybnosti), ale jak funguje to, když něco přitahuje něco jiného. Jasně že gravitace je vysvětlována jako deformace prostoru. Ale co třeba přitahování magnetu? Jasně , vím, pole... opačné polarity...atd, ale jak to funguje "mechanoidně" ? Asi by to šlo vygůůglit, ale jde to vysvětlit polopaticky a jednoduše?

Elektromagnetická sílu si můžete představit jako vlastnost vesmíru, stejně jako gravitaci. Působí na všechno, co má "správné" vlastnosti (náboje nebo hmotu) a podle své povahy působí buď přitažlivě a odpudivě, nebo jen přitažlivě.

Takové základní vlastnosti vesmíru - síly - jsou čtyři. Elektromagnetismus, slabá a silná jaderná síla (funguje omezeně a jen v malinkých rozměrech) a gravitace. Všechny jsou rozdílné, některé se dají odstínit, některé ne.

Ještě zajímavější je, že záleží na aktuální teplotě vesmíru. Při hodně vysokých teplotách jsou tyto síly identické (zatím až na gravitaci, ta se zdá, pochází z jiného "zdroje" a přesně se zatím neví, jak ji sjednotit s ostatními silami).