Fico je lůzr, Fiala státník světového významu... Na věčné časy!

Ať si hrají, co si hrají, my stále tančíme podle starých not šavlový tanec. Ba co více, obklopeni podobně nahluchlými a nevidomými tanečníky s šavlemi, zrychlujeme. Aniž bychom si připustili neodvratné následky...

Unijní reakcí na změněnou geopolitickou situaci, po amerických prezidentských volbách, je ještě větší válečné nadšení než za dob senilního Josefa. V situaci, kdy po několika letech plivání východním i západním směrem (na současného prezidenta USA), se unijní političtí diletanti, přesvědčeni o své genialitě rozhodli, namísto revize dosavadní „taktiky“, ještě více „šlápnout do pedálů“. A nikoho už ani nepřekvapuje, že v čele pelotonu těchto šílenců hrdě šlapou ti naši. Poskoci poskoků musí být totiž vždy a za každé situace nejaktivnějšími pitomci. Jak jinak by dokázali, vědomi si vlastní ubohosti a zbabělosti, na sebe upoutat pozornost? A tak jsme svědky neuvěřitelných bizarností...

Zatímco Rusko se Spojenými státy horlivě jednají a pracují na zlepšení vzájemných vztahů, unijní hrdinové bubnují na válečné bubny a pomalu šturmují „na Moskvu“. Že součástí jejich dohody bude i vyřešení situace na Ukrajině je nesporné. Ukrajina dostane od Spojených států co nevidět „nabídku, která se neodmítá“, Zelenský podepíše dohodu o čemkoliv bez ohledu na cokoliv. Naše hodnotové, morální majáky bez jakéhokoliv politického vlivu i odpovědnosti budou výsledky rusko-amerického řešení s naprostou jistotou prezentovat jako rozdělení „kořisti“. Kdo a co bylo na začátku této ukrajinské tragédie, kolik do ní bylo investováno, jaký byl průběh atd. atd. tyto lidi nezajímalo a zajímat nikdy nebude. Jakkoliv je jejich černobílý svět nyní narušen, nejsou takových úvah schopni a není to ani tématem tohoto článku.

Jde o srovnání dvou rozdílných přístupů. O schopnosti reagovat, ochotě a odvaze vyskočit z rozjetého, zrychlujícího vlaku bez brzd, když drtivá většina spolucestujících jen sedí, lamentuje nad nefunkčností brzd a jede dále. Prvním, kdo si dovolil vyskočit byl Viktor Orbán. Dokonce ještě před zvolením nové americké exekutivy. Dalším na řadě byl Robert Fico, který stejně jako V.Orbán maďarské, začal on sledovat především národní zájmy slovenské. Ano, oba jsou stále ještě do jisté míry ochotni fungovat a komunikovat v rámci struktur EU. To jim ovšem nebrání jednoznačně upředňostňovat rozum před ideologickým šaškováním. Oba odmítají nevidět realitu, „jednat“ a žvanit o virtuální realitě, vyhazovat peníze Slováků a Maďarů oknem, pokrytecky nechat umírat další a další tisíce mladých Ukrajinců a Rusů a krmit tím donekonečna nenažraný zbrojní průmysl. Ano zbrojní, takto byly odjakživa nazývány fabriky na zbraně. Mazaný eufemismus „obranný průmysl“ si, milí lepševici, strčte za klobouk.

A tak výsledkem realistické slovenské politiky je Robert Fico dojednávající v Moskvě dodávky levného ruského plynu a pracující na obnovení normálních, diplomatických slovensko-ruských vztahů. Robert Fico, přednášející v USA před prestižním konzervativním publikem vynikající projev, za který byl odměněm ovacemi. Jeden by řekl, že za současné geopolitické situace je to na představitele pětimilionového národa docela slušná diplomatická práce... Ale kdepak, podle našich hodnotových politiků, komediantů a mediálních primitivů je Fico lůzr...

To u nás máme státníky světového významu. Ministr zahraničních věcí (čert ví koho) Lipavský se bezcílně pohybuje po Spojených státech, aniž by si ho americký protějšek vůbec všiml. Blábolí s marginálními figurami a točí si svá moudra na chodbách Kongresu jako youtuber vlastním mobilem. Na jednoduché otázky odpovídá způsobem nepřipraveného žáka 5. třídy. Nutteliér Fiala nestojí vykolejeným unijním papalášům ani za pozvání k trucjednání zoufalých neschopných všehoschopných do Paříže a na online hovor čeká patrně dodnes. Své komplexy a frustraci si tak kompenzuje jen dramaticky avizovaným mimořádným projevem, jehož jediná mimořádnost spočívala pouze v mimořádné drzosti a troufalosti, zabalené do spousty balastu. Přeloženo do srozumitelného jazyka : tento stát nemá pro své občany (daňové poplatníky) peníze na nic, ale budeme na jejich úkor i nadále poskytovat veškerou péči statisícům cizinců a nově i zbrojit jak smyslu zbavení a donekonečna si na to půjčovat....

Válka a dluh, to je náš Bůh...

Jiří Medula