Budoucí americký prezident zatřepal dogmatiky. Zvolme mu odpovídající český protějšek...

J.D. Vance způsobil šok v řadách eurounijních a českých dogmatiků odmítajících realitu. Je zřejmé, že trend nastolený D.Trumpem tak bude mít delší trvání než pouhé jedno volební období. Proto je nutné vyměnit současné čs. klauny.

Brilantní vystoupení J.D.Vance bez politických klišé, na které jsme si už zvykli od našich politických představitelů i od eurofanatiků z Bruselu, bylo jako živá voda pro všechny, kteří jsou roky uráženi, zesměšňováni a bez důkazů obviňování z lecčeho. Naopak ti, kteří si „vedoucí úlohou Bruselu a všemi idiotismy z něj vycházejícími“ byli jisti opět „na věčné časy“, jsou naprosto zděšeni a zmateně hledají nové, pevné ukotvení.

Někteří se bezskrupulózně tváří, že oni vlastně vždy byli tak nějak na stejně vlně, ačkoliv ještě včera ustrašeně a zbaběle tančili podle not bruselských i českých politických idiotů (tímto zdravím Sašu Vondru a jeho tým). Nemalá družina se skládá i s ultradogmatiků, kteří jsou i dnes ochotni následovat fráze blekotající Uršulu až do hořkého konce a dokonat dílo zkázy Evropy, resp. části Evropy tedy EU. A třetí tým tvoří parta naprostých pomatenců plijících směrem k současným USA jedovaté sliny a vyhrožující „my vám ještě ukážeme“...

Co tedy vyplývá z nové US politiky reprezentované exekutivou D. Trumpa, srozumitelně formulované J.D.Vancem na konferenci v Mnichově. Je evidentní, že EU se ocitá na druhé koleji a v nově se formujícím geopolitickém uspořádání, které se pravděpodobně bude tvořit ve formátu USA, Rusko, Čína (potažmo uskupení BRICS) s ní nikdo nepočítá. V případě Ruska a Číny není překvapivé, že po nekonečných, mnohdy velmi zákeřných a podlých útocích progresivistických představitelů současné EU nejeví k těmto pražádnou vstřícnost. Stejně tak se ovšem není co divit ani exekutivě D. Trumpa, vracející US politiku k pragmatickému konzervatismu. Nejen, že je v naprostém protikladu zkostnatělé, ideologickými nesmysly obtěžkané politice EU, ale chování drtivé většiny jejich protagonistů bylo stejně neuctivé a nenávistné i vůči osobě D.Trumpa.

Bude velmi nesnadné navazovat normální diplomatické vztahy s lidmi, kteří, soudě podle jejich dlouhodobého chování, o diplomacii snad nikdy ani neslyšeli. Všechny ty nehoráznosti Pekarových, Nerudových, Gregorových,Zdechovských, Rakušanů, Fialů, a nekonečné řady dalších představitelů liberální úderky nemohou a nebudou zapomenuty ani jednou ze stran tvořících nové geopolitické uspořádání světa.

Generální prezident Pavel je dnes, díky svým výpadům vůči všem třem představitelům států velké trojky (USA, Rusko, Čína), ještě větší politickou mrtvolou než kdy byl, jakkoliv by se mohlo od jeho zvolení zdát, že pokles z úplného dna již není možný. K jeho resuscitaci nepomůže ani Kolář s Pojarem, ani oblbování veřejnosti, jak se mohl přesvědčit na svém posledním výjezdu do Karlovarského kraje. Nemluvě o jeho realitu nevnímajícím projevu v Mnichově, kterým pouze potvrdil svoji mentální nedostatečnost pro výkon funkce prezidenta.

Ve světle nových a překotných světových událostí je proto nezbytně nutné odstavit od moci všechny politické mrtvoly jak z Parlamentu, tak z Pražského hradu. Čím dříve tak učiníme, tím dříve budeme moci reagovat na rychle se měnící situaci ve světě. Zářijové parlamentní volby jsou možná později než bychom si přáli, ale snít o dřívějším termínu je zbytečné. Je životně důležité volit konzervativní, vlastenecké subjekty, které mají šanci dělat politiku národních zájmů, navazovat kontakty a rozvíjet českou diplomacii bez stigmatu minulých faulů a lumpáren.

Stejně tak je nezbytně nutné nahradit politickou mrtvolu současného prezidenta Pavla osobností, která nebude pouhým maskotem nejrůznějších lobistů zahraničních zájmů. Potřebujeme člověka, který bude více než pouhým automatem na podpisy, předčítajícím frázovité projevy napsané kýmsi z jeho řídících poradců a přátel po boku.

Doba je překotná... Čím dříve, tím lépe potřebujeme osobnost respektovanou pro svou schopnost jasně a srozumitelně definovat české národní zájmy a řídit se jimi.

V Parlamentu potřebujeme silné vlastenecké strany a na Pražském hradě diplomata, vlastence prof. Petra Druláka... Pouze tak máme šanci zachránit, co se dá...

S úctou

Jiří Medula