Žili byli bratři tři

Šťastná setkání jsou vzácná. Zvláště v době, kdy si můžeme kdykoli s kýmkoli zavolat, dokonce se vzdáleně vzájemně vidět. Ale sejít se doopravdy, podat si ruku, obejmout se, cinknout skleničkou na zdraví, najít si na to čas…

Píšu mail bratrancovi „Jirko, posílám ti odkaz na blog…“. Bratranec odepisuje, že dobrý, a že má nápad. „Co kdybychom se my z rodu Šťastných zase po čase sešli? Tak nějak z prosté radosti, ač není žádná povinná akce, svatba, křtiny, natož jiná, smutná příležitost…“

A povedlo se. V kavárně se sešly čtyři generace. Pravnoučata, vnoučata, děti a rodiče. Nebo jinak. Prarodiče, rodiče, děti a vnoučata. Důchodci, pracující, pracující důchodci, student, předškolačka. Bylo nás šestnáct, někdo nemohl, někdo nechtěl. Ale ti, co přišli nebo přijeli, tak tu byli rádi. Proběhlo hromadné fotografování, na památku. Vyprávěly se příběhy z dětství a mládí všech tří nejstarších „kluků“, vzpomínalo se na ty, kteří už s námi být nemohou, bylo smutno i veselo. Připomínaly se společné zážitky s „mátí“ a „otcem“, rodiči tří bratrů. Nad kávou, čajem, pivem i vínem plynuly vzpomínky, někdy se verze lišily, jak to po letech každý viděl z jiného úhlu. Došlo i na kytaru, jednohlas i dvojhlas. Jako vždy zazněl na začátku Pramínek vlasů… Semafor, Uhlíř se Svěrákem, Mládek, lidovky i hity k táboráku.

Doyenovi rodu je 92 let, hůř vidí a slyší, výborně ale myslí, pamatuje si, chodí a funguje. Vaří si, pere, uklízí, peče štrúdly, bábovky a koláče, věnuje se pravnoučatům, pohlídá je i zabaví, hraje s nimi karty a pexeso. Fotí, používá počítač, jezdí na kole, to už ale jeho potomci rádi nevidí. Nedávno si koupil nové. Pěstuje jedlé plodiny i kytky na zahrádce, rád jezdí na výlety, busem, vláčkem, s rodinou i sám. Jeho o šest let mladší bratr zvládá práci kolem domu, řídí auto, s manželkou se stará o postiženého vnuka, syna své dcery, která bohužel náš svět již před lety opustila. Nejmladší bratr obětavě několik roků pečoval o svá vnoučata, která už ho dávno přerostla, s manželkou obstará dům i zahradu, s kamarády cestuje po světě. Všichni bratři zdědili po svém otci rozvážnost, nadhled i problémy se srdíčkem, ale žijí zdravý život s nemocným srdcem. Po matce mají humor, optimismus, činorodost a dobré geny pro dlouhý věk.