Mezníky

Porod. Těžká cesta na náš svět z lůna matky, kde je trochu těsno, ale měkko, teplo, vlaho, útulno, bezpečno a známo. Venku číhá ostré světlo, zima, zvuky a velké neznámo.

Vstup do školy. Podle psychologů jeden z vážných člověčích stresorů. Většina jedinců se s tím nějak vyrovná. Pro menšinu je to první velké trauma. Ochranná křídla rodičů mizí, nejsem tu jen já, ředitel zeměkoule, malý císař, ale „cizí“ osoby, učitelka, vychovatelka, cizí děti, konkurence, musím se přizpůsobit. Nové prostředí, první povinnosti, úspěch i nezdar. Dám to, nebo ne. Když ne, stěžuji si doma rodičům. Ti si pak stěžují řediteli, nebo výš.

Puberta, adolescence. Růst, změny, hormony, hledání identity, vztahy… Kamarádství, láska, touha, štěstí, zklamání… Občanka. Volba školy, učiliště, zkoušky. Dostanu se tam? Co mě bude bavit? Kde si dobře vydělám? Najdu si v životě své „místo na slunci“?

Dvacítka, třicítka. Další školy, zahraniční studijní pobyty a stáže, zaměstnání, vylétání z hnízda, řešení vlastního bydlení, nové vztahy, děti.

Čtyřicítka. Vztahy, děti, rozchody, rozvody. Někdo zakládá rodinu, někdo už druhou. Muži věk neřeší, ženy se cítí mladé, nosí mini, ukazují „žlábek“, oblékají mladistvé outfity, ale najednou pochopí, že muži koukají do řad o generaci mladších žen. Hloupý vtip: ženy už si prý nemohou hrát na schovávanou, už by je nikdo nehledal...

Abrahámoviny. Ženy, je vám přece teprve! padesát, sluší vám to, necháváte si barvit vlasy, vyhlazovat vrásky, počítáte kroky, plavete, cvičíte jógu, jezdíte na kole, na kolečkových bruslích, navštěvujete kurzy tance. Chcete cestovat, kupovat si šatičky, botičky, chcete se líbit… Blíží se přechod. Bolestivě vnímáte okamžik, kdy zjistíte, že už opravdu nikdy neporodíte dítě. Ač to ani neplánujete.

A vy, muži, pořád se vám líbí ženy. Stále mladší a mladší… Tu svou věkovou kategorii žen vůbec nevidíte. Jak se ošklivě říká, „neopřeli byste o ně ani kolo“. No, možná si vrstevnic všimnete vy, které už někde bolí nebo píchá, a co chápete, že do následujících let bude potřeba mít někoho „v záloze“. Pečovatelku, kuchařku, pradlenu, all in one, to by bylo nejefektivnější.

Šedesátka. Radost z úspěšné kariéry dětí, radost z vnoučat. Nebo starosti s nimi. Bolavá záda, kolena, kyčle, čas v čekárnách lékařů, nové choroby, operace, rehabilitace. Finančně náročné zákroky u zubařů. Brýle, první naslouchátka, hůlky, berličky, chodítka…

A najednou je tu dlouho toužebně očekávaný, několikrát odkládaný termín odchodu do důchodu. Stáří klepe na dveře, ale vy ještě netoužíte vklouznout do bačkor (a koukat na nekonečný seriál), natož těmi bačkorami zaklepat…