Mělo by sněžit.

Klasická hláška v předpovědi počasí: „Zítra by se mělo ochladit až na minus … stupňů.“ Ano, v zimě by mělo být chladno, mrazivo, prostě by mělo mrznout.

Lednové počasí, jak si ho starší generace pamatuje, bývávalo ledové, led a leden jsou přece slova příbuzná. A sněžilo.

Říkalo se, že vlivem mrazu se přirozeně sníží počet škůdců, potkanů i choroboplodných bakterií a virů. A co únor bílý, kdy má sílit pole? Naši předkové poznali, že sníh ochrání půdu před holomrazy a uchová v ní potřebnou vláhu. Tak se s tím sněhem vyrovnali, ač ho museli ručně odhazovat lopatami, odhrnovat hrably a zametat rýžovými košťaty. Žádné pluhy a rolby… Vymysleli rohačky a ski a užívali si ho všichni, děti i dospělí.

Novináři se každý rok těší, až budou moci napsat „Česko zasype sníh“ a vyděsit občany ČR. Známý písničkář to paroduje „Na ČT1 studio Sníh, Voldánová sedí na saních a v Praze kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu! A u Muzea čtyři!“ Centimetry sněhu, tedy žádné zasypání jako v Karafiátových Broučcích, žádné přívaly, závěje, žádný Ojmjakon, nejchladnější obydlené místo na světě, kde je země trvale zamrzlá, a teprve když teploty klesnou k −55 °C, děti přestanou chodit do školy…

A my chceme, aby i na našich horách padal sníh, jinak musíme do Alp nebo Dolomit, máme pár dní dovolené a děti mají prázdniny, tak si přece všichni zasloužíme sníh, ne ten umělý, ale přírodní, předplatili jsme si permanentky, zaplatili pobyty v hotelích a v apartmánech, nakoupili nové vybavení na lyže, chceme se tím vším pochlubit na sociálních sítích…

Mělo by pršet.

Opět konstatování v předpovědi počasí, co by mělo na jaře, v létě a na podzim: „V příštím týdnu by mělo pršet na celém území“.

Jenže nakonec zase neprší, nebo jen misty. Už pár roků se potýkáme s velmi suchými léty. Tráva usychá a žloutne, drolí se zem, půda puká, předčasně opadávají listy, hladiny řek klesají a obnažují další kus břehů.

Ale my vlastně nechceme, aby v létě pršelo, nám se líbí to slunné léto, máme přece dovolenou, zasloužíme si „hezké“ počasí, to je přece samozřejmost, chceme si to užít, koupat se, slunit, děti jsou na táboře, co by tam v dešti dělaly? Chceme si nafotit, jak si ty bezmračné dny užíváme, a pochlubit se všem…

Vědci a politici se přou, zda jde o globální oteplování vlivem činnosti člověka, nebo o světaběh přírody, střídání chladnějších období s teplejšími, deštivějších se suššími… Kdo má pravdu? V roce 1775 v Klementinu začali pravidelně měřit meteorologická data, tak máme v Praze nejdelší souvislou řadu meteorologických pozorování v Evropě. Počasí se zaznamenává vlastně jen „chviličku“.

Chceme, nechceme... Co ale chtějí lidé, každý něco jiného..., je přírodě naštěstí úplně jedno.