Sápat se na cizí psy je naprostá hovadina. A někdy nebezpečná. Taky nesnáším, když se mi někdo vrhá na psa... Tomu člověku hrozí velké nebezpečí. Ne od psa, ale ode mě...

Vy byste ho kousnul?

Se psy mám dlouholeté zkušenosti. S kočkama žádné, když nepočítám ty dvounohé, ale to už je dávno. Když jsem byl chlapec malý měli jsme černého voříška Azora. Tragicky zahynul, když vlezl tatínkovi pod auto, když táta couval ven z garáže. Pak jsme měli jezevčíka Ferdu. Ten zemřel na stáří. Když jsem se oženil a měl děti, tak jsme si pořídili černého labradora Denyho. Měl na zahradě svůj vlastní domeček a do baráku směl pouze na Štědrý večer, kdy dostal řízek. Zemřel ve věku jedenácti let. Když mu přestaly sloužit nohy, tak ho musel veterinář definitivně uspat. Teď mám občas na starost jorkšíra Tobyho, kterého občas hlídám synovi. Naposledy včera a dnes, kdy spal se mnou a s manželkou v ložnici. Je to takový hladící pejsek. Pořád mne hladí resp lízá. Vypadá to, že by mne samou láskou sežral

Pro mne cizí pejsci nejsou hladící, natož velká monstra, obcházím je z dálky.