Rozpravy o tantře – 6. část

Mluvili jsme o tom, že v energetickém těle (pránamaja kóša) proudí energie kanálky nazývanými nádí, z nichž je nejdůležitějších čtrnáct a opět z nich jsou tři hlavní – ida, pingala, sušumna. Avšak nejdůležitější jesušumna. Také ona vychází z první čakry a z hlediska jemněhmotného těla prochází jeho páteří vzhůru do šesté čakry v mozku. Vlevo od ní směřuje vzhůru ida a vpravo pingala, které potom končí v odpovídajících nosních dírkách. Každá z nich se však otáčí kolem sušumny jako dva hadi a vždy se kříží v čakrách.Idajakoměsíční nádímá bledou, mdlou barvu jako Měsíc a obsahuje nektar.Pingalajakosluneční nádímá rudou barvu a obsahuje jed. Všechna tři nádí jsou spojena v první čakře, která se proto také nazývájukta trivéní, spojení tří řek. Všechna tato tři nádí se setkávají opět v šesté čakře, která se potom nazývámukta trivéní, spása tří řekjinak téžspojené třířečíaspásné třířečí (trojříčí). To je proto, že tato nádí symbolizují tři nejsvatější indické řeky – Gangu (ida), Jamunu (pingala) a Sarasvatí (sušumna). Na soutoku těchto tří řek v Illahábádu se koná největší hinduistická pouť kumbha méla. Je to totiž místo, kde se setkává svět lidský a božský, obdobně jak je tomu v šesté čakře. 

Nyní se vrátíme ještě k sušumně. Její začátek v první čakře se nazývá dveře brahma (brahma dvára), protože jimi se vstupuje směrem k brahma, nejvyššímu bytí. Tyto dveře jsou uzavřeny bohyní (déví) kundaliní a musí se otevřít speciálními cvičeními. Samotná sušumna má podobu ohně (vahni svarúpa). Uvnitř má další dvě nádí – vadžriní nádí ve tvaru slunce (súrja svarúpa) a uvnitř něj je čitra neboli čitriní, nebo též brahma nádí, bledé barvy, ve tvaru měsíce (čandra svarúpa), která obsahuje nektar. Tím tedy sušumna v sobě spojuje všechny tři atributy projevené přírody (trigona).

Na sušumně jsou z čitra nádí , které by mělo být tenké jako tisícina vlasu, zavěšeny různé lotosy v místech zauzlení nádí.

Čakry jsou tím nejdůležitějším v tantře spolu s energií kundaliní. Jde o dynamická centra, jimiž tato božská síla v nás stoupá vzhůru ze svého sídla v první čakře, aby se spojila s mužskou energií (Šivou) v šesté čakře. Během vzestupu čakrami v každé z nich prožíváme odpovídající zkušenosti. Každé čakře náleží jeden z pěti živlů – země, voda, oheň, vzduch, éter a v šesté již je úroveň nad živly. V ní se též otevírá vstup do nekonečného bytí v sahasráře, tisíciplátečném lotosu, který již čakrou není.

Proto se nacházíme v prvních čtyřech čakrách na úrovni fyzické, v páté a šesté na úrovni jemněhmotné.

Samotný výraz čakra znamená v sanskrtu kolo, ale často se užívá též slovo padma (lotos), protože každé centrum má určitý počet okvětních lístků. Na těchto okvětních lístkách jsou postupně napsaná písmena sanskrtské abecedy. Zároveň má každá čakra svoji hlavní bídža (semennou) mantru, která ji probouzí, aktivuje jejím opakováním. Živel čakry je vyjádřen grafickou značkou (čtverec, kruh atd.) a její barvou. Dále je v ní symbol zvířete, které charakterizuje nějak její podstatu, ale zároveň i živel (slon, beran, antilopa atd.). Každé čakře také odpovídá smyslový a výkonný orgán (např. čich a nos). A nakonec je v každé čakře hlavní mužské božstvo a jemu příslušná šakti (bohyně). To jsou jen hlavní atributy v čakrách, jinak je jich tam mnohem více. Jako vše v indické filosofii je třeba i tyto popisy chápat především symbolicky. Neznamená to, že kdybychom mohli třeba čakry vyoperovat, kdyby byly ve fyzickém těle, že bychom tam toto viděli. Jde o energetické vibrace, víření energie – proto také ten název kola – které má různé barvy podle toho, na jaké frekvenci víří. Ta barva se také mění podle stavu našeho vědomí, podle naší nálady atd... Proto se esoterici dohadují třeba o barvách čaker a na jakou stranu se otáčejí. Mnohem podstatnější je nejen tyto čakry zharmonizovat, ale uvědomit si, proč jsou v našem jemněhmotném těle. Dávají nám možnost začít se hlouběji poznávat. Toto poznávání se ovšem není nikterak snadné, většinou ani ne příjemné. V čakrách jsou uloženy naše zkušenosti, vzpomínky, zážitky, na nichž lpíme nebo jsme na nich závislí, bloky fyzické, mentální, emocionální i třeba nevědomé, či rozumové představy o duchovní cestě a jejím cíli. Toho všeho se nechceme vzdát, to vše se začíná oživovat a my musíme být schopni to přijmout a postupně to nechat rozpouštět. Začneme-li do toho vkládat svou vůli a chtění to urychlit, zvětšuje se jen naše ego, které znemožní další práci na sobě. To si však díky máje opět neuvědomíme a přitom můžeme třeba i pravidelně provádět nějaká duchovní i jiná cvičení, ale výsledek se nedostaví žádný. Ze všeho nejdůležitější je správně pochopit a být pokorný. Proto je tak důležitý guru, protože nás vidí nezaujatě a může nám hned poradit. V této chvíli pochopíme, proč je nutné k němu mít bezvýhradnou důvěru a nepochybovat o jeho instrukcích. Nebudeme-li ho respektovat, nemůže nám nikdy ani on, ani nikdo jiný pomoci. Budeme si myslet, že všechno víme, že máme svého vnitřního gurua, ale ve skutečnosti to bude jen naše já, které nás bude stahovat do bludného kruhu.

Síla uvolněných obsahů čaker může být velká, proto je třeba být silný, mít víru v úspěch a podporu v učiteli. Protože čakry jsou vibrace v jemněhmotném tělě, je třeba s nimi pracovat také pomocí vibrací. Jak jsme si řekli, ty jsou různého druhu, na nižších i vyšších úrovních, kde se dají s menším nebo větším úsilím ovládat. Stručně řečeno, jde o zvuk, dech, myšlenku, pohlavní energii. Není dobré začínat s pohlavní energií nebo dokonce pracovat jen s ní, protože ta je nejsilnější a je nejtěžší ji zvládnout. Její probuzení totiž ovládne dech, zvuk i myšlení a pokud tyto nebyly již předem aspoň částečně zkroceny, tak zničí veškerý prospěch, jaký lze získat ze vzrušení. Proto je nejjednodušší po zpevnění fyzického těla a dosažení jeho přirozeného uvolnění, začít pracovat se zvukovou vibrací. Zvuková vibrace je pasivní a aktivní. Pasivní vibrací je naslouchání tichu a zvukům kolem sebe, později v sobě a pokračování nasloucháním ticha za zvuky. Potom je tu určitá hudba, která uvolní a vyladí naše tělo fyzické i jemněhmotné a působí na rozvibrování všech buněk. Tato jemná vibrace se přenese do všech dalších těl, takže mezi nimi volně proudí energie.

Aktivní zvuková vibrace využívá zvuku, který vydáváme sami. Tento zvuk je na třech úrovních – hlasité, šeptané a mentální. Nejprve jde o nekonkrétní zvuky, které ze sebe necháme přirozeně vycházet, aby z nás odcházelo napětí, teprve později přijdou na řadu mantry. Slovo mantra znamená to, co čistí mysl a jemněhmotné tělo vůbec. Mantra v sobě obsahuje energii (šakti), která je dána vibrační hodnotou slabik, z nichž je složena. Ta se uvolňuje jejím opakováním. Šakti se uvolní a rozpouští myšlenky. Tím se nám časem vyčistí mysl a jsme schopni ji více ovládat. Potom se přejde na další mantry určené ke konkrétním cvičením a teprve nato až na nejsilnější bídža mantry nebo mantry na čakry. Toto vše je součástí mantra jógy, která je částí jógy zvuku (náda jógy). Tato prastará metoda je největší součástí všech asijských sádhan, byla sdělena dávným Mistrům v nadvědomých stavech a chce-li někdo praktikovat tantru, aby dosáhl výsledků, musí se jí zabývat systematicky, pravidelně a vytrvale s využitím manter.

 Jiří Mazánek