Autor nám tady představuje hinduistickou filozofii, která oslovuje i některé příslušníky evropského civilizačního okruhu.
Hinduismus a vedle toho i budhismus vytvořili Ariové, nám Slovanům příbuzní (védu = vědy, jóga= jho...), kteří ve starověku opustili svou evropskou domovinu a dostali se až do oblastí, kde dneska je Irán, Afganistán, Indie. V Indii, pravděpodobně pod vlivem nesnesitelného tropického klimatu vytvořili filozofii, která je v příkrém protikladu evropského myšlení.
Život je utrpení, podmiňované žádostmi člověka, východiskem je potlačit život, být pasivní, podvolit se osudu, nesnažit se, skoncovat se životem rozplynutím a zhasnutím v nirváně. Evropská civilizace tvrdila, život je dar, musíme se snažit, žádný osud neexistuje, jen vůle zlepšit život, konečným cílem je na základě dodržování morálních zásad život po boku Stvořitele.
Otázkou je, která z těchto pohledů na lidskou existenci je normálnější.
Evropská civilizace vytvořila prostředí pro vznik demokracie, vědy, nanejvýš dokonalého umění, průmyslové výroby - entit, kterými bývalá evropská civilizace nyní dobývá svět.
Hinduistická a budhistická tradice je rozšířena v oblastech, které se vyznačují maximální chudobou, nepořádkem a špínou.
