Rozpravy o tantře – 20. část

Již jsem se zmínil, že tantru tvoří hlavně složky jantra a mantra. O jejich obrovském významu si nyní něco povíme. Od pradávna tu žili ti, kteří byli schopni vnímat neviditelné jsoucno, které vše prostupuje a ti druzí, kteří ne. 

Proto jim chtěli tito zřeci (ršiové) zviditelnit neviditelné, přiblížit je jejich lidským způsobem, personifikovat je. Všechny živly dostaly jména bohů vyjádřená představou nějaké podoby. Nejvyšší Bůh se stal králem sedícím nad nimi na trůně a vše spravedlivě soudícím. Musel mít svou manželku i vlastnosti lidí. Asi nejvíce si to můžete představit v mytologii starých Řeků. Dnes již víme, že všechny tyto podoby vyjadřují určité lidské archetypy a stejně tak příhody hrdinů a zkušenosti, které je třeba správně pochopit. Indičtí mistři chtěli své poznání vyjádřit co nejpřesněji, ne pouze fantazií nebo uměleckou představivostí, a tak užili geometrické obrazce nazvané jantry.

Jantra

Slovo jantra pocházející ze sanskrtu má dva hlavní významy. Základ jam znamená podpora, udržování a trana znamená osvobození z pout (myslí se z cyklu znovuzrozování). Jantra je tedy to, co chrání podstatu a osvobozuje. Všeobecně je v sanskrtu jantra také nástroj. Přeneseně je prostředkem k získání svobody (trany). Jantra je tedy tím, co zbavuje pout smrti (Jama je bůh smrti) a dává osvobození (mókša). Jantra se stává všeobecným vyjádřením odrazu energie božstva. Soustředění se na ni stahuje pozornost vědomí ze světa vnějšího do vnitřního a je dosahováno stavu za myslí (turíja).

Nerozlučně spojena s jantrou je mantra. Božstvo (dévata) proniká jak jantrou, tak mantrou. Jantra je jeho tělem, tvarem, mantra jeho myslí, vědomím, duchem. Skrze toto vnější vyjádření se dostáváme k božstvu oddaností. Probudí-li se tímto uctíváním v jantře energie, stává se ctitel božstvem samým. Tak se lze dostat od konkrétního k abstraktnímu, neviditelnému, nesdělitelnému slovy. To je ostatně možné i u jiného ikonografického vyjádření (obrazu, sochy či přírodních symbolů, jakými jsou kámen, strom atd.). Meditace na jantru aktivuje pravou mozkovou hemisféru. Proto ti, u nichž je funkční pouze levá hemisféra, mají velké potíže pochopit tyto geometrické obrazce. Ty se skládají z čar, kruhů, čtverců, trojúhelníků atd., které se vždy protínají s centrální osou nebo jádrem. Tou je buď bod (bindu) nebo zvuk (bídža mantra). Nejmocnější jantrou je černý bod na bílém pozadí. Ten je nejpřesnějším vyjádřením podstaty bytí, nepotřebuje žádné další vysvětlení a nejlépe se na něj koncentruje. Setkáváme se také s dalším výrazem - mandala. Ta je vyjádřením uspořádání kosmu. Jantra reprezentuje nějaké konkrétní božstvo. Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých geometrických symbolů v jantře.

Bod (bindu)

Bod je centrem kresby a ona sama je projekcí kolem něj. Bod vyjadřuje jednotu, původ projevu a jeho vyzáření. Je symbolem nejvyššího vědomí, které se buď projevuje a vytváří svět jmen a tvarů (náma rúpa) a nebo se do něj vše zpětně rozpouští.

V upanišadách se píše:

"Bůh, onen nehybný hybatel,

jediný za veškerým děním v kosmu,

je pevným bodem,

kolem kterého se vše odvíjí."

Bindu zároveň vyjadřuje mužskou energii nebo sperma. Ta je statická, jako jednota mužského a ženského principu. Bindu činí neprojevené projeveným a my s ním můžeme takto navázat kontakt a sjednotit se s božstvem.

Kruh (čakra)

Zatímco bod je statický, nehybný, kruh je jeho dynamickou expanzí. Bod v sobě kondenzuje vše, kruh je prostoupen cyklickou silou, jejíž obvod se rozšiřuje podle vznikajících přání. Tím nabývá bod na významu a stává se zdrojem všech propojených forem. Kruh tak představuje celý projevený svět (brahmánda). Je zároveň začátkem bez začátku a nekonečnem bez konce. Je prostorem, v němž je vše. Jinak kruh představuje živel vzduchu a s bodem uprostřed Slunce v astrologické symbolice.

Trojúhelník (trikón)

Trojúhelník se skládá z nejmenšího počtu čar, které mohou vytvořit obrazec. Vodorovná čára vždy vyjadřuje nečinnost, stabilitu. Svislá čára představuje pohyb, dynamičnost. Avšak je vnímána méně než čára šikmá. Také rovnostranný trojúhelník (všechny strany jsou stejně dlouhé), který má vlastně tvar pyramidy, je stabilnější obrazec, na rozdíl od trojúhelníku rovnoramenného (má stejně dlouhá pouze šikmá ramena), který má v sobě velký dynamický pohyb. Trojúhelníky s vrcholem vzhůru nutí zapomenout na vnější svět, upoutávají větší pozornost, vyjadřují mužskou energii. Trojúhelníky s vrcholem směřujícím dolů zaměřují pozornost k nižším sférám a představují ženskou energii. Zároveň trojúhelník obrácený vrcholem vzhůru symbolizuje živel ohně a v astrologii planetu Mars.

Čtverec

Čtverec je tvořen čtyřmi čarami. Dvě vodorovné vytvářejí stabilitu a dvě svislé dynamičnost. Dohromady vzniká naprostá vyváženost. Zároveň, protože dynamičnost svislých čar není okem a mozkem tak vnímána jako u čar šikmých, vzniká dojem jakési dokonalé opory, základu všeho, pevného prostoru. Proto se čtverec stal podkladem většiny janter, protože jakoby vymezuje prostor, v němž se vše odehrává. Je tedy sídlem a základem jantry. Svou pevností vyjadřuje pozemskost a je tudíž také symbolem živlu země. Pokud je čtverec postaven na vodorovné základně, je statický, pokud s úhly směřujícími nahoru, dolů a do stran, je dynamický a pokud položíme tyto dva čtverce na sebe, je vyvážený. Na každé rameno čtverce se dávají útvary ve tvaru T. Ty se nazývají brány a mohou být otevřené nebo zavřené. Vytvářejí v čtverci pohyb a zároveň vzniká útvar s osmi rameny, který se nazývá bhúpur.

Šesticípá hvězda

Šesticípá hvězda je kombinace trojúhelníku směřujícího vrcholem vzhůru, což je symbol živlu ohně a mužské energie a  trojúhelníku směřujícího vrcholem dolů, což je symbol živlu vody a ženské energie. Jejich symetrické překřížení vytváří rovnováhu obou energií. Je to nejčastěji užívaný obraz v jantrách, většinou obklopený kruhem a lotosovými okvětními plátky.

Lotosové okvětní plátky

Lotosové plátky se užívají, protože lotos symbolizuje čistotu. Vyrůstá sice z bahna, půdy, nečistoty, ale jeho stonek se vine vodou vzhůru, takže květ není půdou znečištěn. Stejně tak individuální vědomí, já, vyrůstá z půdy samsáry, světa plného svodů, přání a soupeření, ale není-li tím vším dotčeno, je čisté. Lotosové okvětní plátky se v jantře  obvykle objevují uvnitř kruhu, který je umístěn uvnitř čtverce - tzv. bhúpuru. Je-li na kruhu dvanáct okvětních plátků, je to súrja mandala (sluneční), je-li jich šestnáct, je to čandra mandala (měsíční). U Slunce to vyjadřuje dvanáct měsíců, dvanáct znamení zvířetníku a dvanáct změn, jimiž Slunce za rok projde. U Měsíce to vyjadřuje šestnáct paprsků (kalů) ve významu skryté energie. Slunce má dvanáct kalů. Je-li okvětních plátků osm, vyjadřuje to projevenou realitu - pět živlů (země, voda, oheň, vzduch, éter), mysl, intelekt a individuální vědomí, já. Je-li okvětních plátků dvacet čtyři, představuje to dvacet čtyři základních prvků bytí.

Soustředné kruhy

Soustředné kruhy kolem trojúhelníku nebo uvnitř něj představují tři guny (tamas, radžas, sattva). Pokud jsou kruhy na vnější straně lotosových okvětních plátků, představují tři stavy času - minulost, přítomnost, budoucnost.

Směry jantry

Na rozdíl od mapy se v jantře liší směry světových stran. Nahoře je východ (púrva), dole západ (pašchin), vpravo jih (dakšin) a vlevo sever (uttar). Zbývající světové strany se nazývají: SV (išan), JV (agneje), JZ (nairekta) a SZ (vájav). Každý z těchto osmi směrů je ovládán bohy a bohyněmi. Symboly těchto energií jsou zobrazovány vně bhúpuru.

Nejdůležitější jantrou celé tantry, v níž se vyskytuje vše výše uvedené, je Šrí jantra, kterou si vysvětlíme v následující kapitole.