Zemanovi blaničtí rytíři nevyjeli. Číslo Sobotka žije... zatím.

Leč věru bych nechtěl být v jeho kůži. Jak se zdá, ČSSD se postupně uvítězí k smrti. Vysněná vláda s komunisty se nekoná, dokoce ani kdyby k tomu chtěl posvítit Okamura. Co zbývá? Inu jedině dohoda s Babišem. Na tu se Sobotka jistě velice těší. Pokud bude ještě v čele.

V první chvíli by se mohlo zdát, že se k moci vlastně nikomu nechce. ODS a TOPka se smířily s porážkou a žádné aspirace nepěstují. Okamura s Babišem v médiích okázale vykřikují, že chtějí "makat v opozici". Každý jistě chápe, k čemu tato taktika směřuje - žádná zodpovědnost za vládu, možnost všechno kritizovat z tepla opozičních lavic a zběsilé bušení se v prsa, kdykoli se podaří "prosadit klíčové body našeho programu". Je to lákavá taktika, ale minimálně pro Babiše dost riskantní.

Jeho ANO se totiž do značné míry stalo obětí vlastního úspěchu. Z výsledků voleb jasně plyne, že bez něj žádná vláda nebude existovat. Babiš si takovou pozici možná ani nepřál. Jako faktický vítěz voleb má před voliči logickou zodpovědnost za to, co nastane dál. Pokud by se odmítl podílet na vládě, buď by to znamenalo permanetní sněmovní křeč nebo nové volby. Voliči by si mohli jeho destruktivní jednání vyložit jako slabost - nebo dokonce zradu. To by se u dalších voleb nemuselo vyplatit.

Pokud už někam kandiduji, je logické, že se tím hlásím o podíl na moci a rozhodování. Kandidovat proto, abych mohl slavně jít do opozice, je politický dadaismus. Pokud chcete být skutečným lídrem, musíte být ochotni na sebe vzít odpovědnost a riskovat vládní angažmá. V opačném případě nekandidujte. Z výroků Babišových spolupracovníků se zdá, že si to uvědomují. Otázkou je, jak se k tomu postaví sám Babiš. Zatím to vypadá, že i on ze své radikální rétoriky začíná ustupovat. Jiná věc je, na čem se s ČSSD dokáže dohodnout. Myslím, že programová bramboračka je na spadnutí.

Prezident je po výprasku své party hic tiše jako myšička. Není divu, jeho možnosti se dost výrazně zúžily. Tlačit ČSSD k vládě s komunisty nemá cenu, jeho hradní strana utržila krvavé rány a Rusnokova legitimita klesla na samé dno. Na Babiše a Lidovce nemá moc silné páky. A i kdyby mu Babiš sám třeba šel na ruku, riskoval by rozpad hnutí a ztrátu velké části voličské podpory. Otázkou je, kdo se s Babišem bude vůbec dohadovat. Sobotkova pozice je vratká a jeho "nejlepší nepřítel" Hašek patrně nasazuje k útoku. Pokud se mu podaří Sobotku sesadit, má Zeman šanci si udržet vliv na chod vlády.

Největšími poraženými jsou nejspíš Zemanovci. Je to vcelku překvapivé. Oblepili republiku plakáty s prezidentovými podobiznami, sám Zeman je propagoval, jak to jen šlo. Jeho kancléř byl hlásnou troubou hnutí, prezident má u levicových voličů vysokou podporu, stejně tak Rusnokova vláda. Přesto nic nepomohlo Zemanovcům k dobrému výsledku. Patrně i voliči levice viděli Rusnokovu vládu jako provizorní řešení, ne jako novou stabilní fromu politického uspořádání v zemi a u voleb se proto drželi svých tradičních stran. Přechod k prezidentskému systému je po těchto volbách silně nepravděpodobný. Což je jedna z mála dobrých zpráv, které s sebou přinesly.