Oblíbená zábava soudní soustavy - soudit se o vlastní platy - je už zase na scéně. Rozhodně netvrdím, že by snad soudci měli žít o chlebu a vodě, ale dělat z výše jejich platů posvátnou krávu mi připadá značně nepřiměřené. Opravdu se nedomnívám, že by nezávislost soudce byla přímo úměrná velikosti cifry na jeho výplatnici.
Od policistů zaznívají argumenty, že je nutné, aby byli pro správný výkon funkce dobře finančně zajištěni. Zastřeně řečeno pokud by brali málo, mohli by být v pokušení inkasovat úplatky. Nevím, zdali soudci ohledně svých platů uvažují podobně, ale nejsem přesvědčen o tom, že by dobrý plat zásadně zpevnil něčí charakter. Politici berou peníze, o kterých se běžnému občanovi jen zdá, ale že by byli nějak zvlášť poctiví, ten pocit opravdu nemám.
Soudci samozřejmě můžou argumentvat, že mají velkou zodpovědnost, jelikož funkční soudnictví je pro demokracii kriticky důležité. Proto také požadují adekvátní ohodnocení. V obecné rovině budiž, ale nabízí se otázka, jestli občané dostávají za své peníze odpovídající "protiplnění". Bohužel často záleží na tom, kterému soudci se dostanete do rukou. V poslední době mi například zůstává rozum stát nad umíněností některých soudů, s níž trvají na tom, že děti z Klokánků prostě musejí umístit do diagnosťáku, bez ohledu na to, že jim podle ministerstva zákon nic takového nenařizuje. Rozhodně tedy ne vždy vysoká mzda odpovídá vysokému výkonu.
Argument soudců, že změnou výše jejich platů zasahuje moc výkonná a zákonodárná do moci soudní, příliš nechápu. Výše platů soudců se musí nějak stanovit, a z logiky věci to můžou udělat jen politici. Jen těžko lze přijmout pohled, že se zákon bude rušit tak dlouho, dokud se výpočet soudcům nebude líbit. Ústavní soud sice formálně není součástí soudní soustavy a platy jeho soudců se odvozují od platů ústavních činitelů, takže je nelze obvinit z toho, že rozhodovali o vlastních platech, ale je to pořád soud. V politických otázkách by proto měl zachovávat velkou zdrženlivost. Pár stovek nahoru nebo dolů demokracii nepoloží, což by měl ve svém rozhodování zohlednit.
Problém je, že argument o nezávislosti by mohli klidně použít i další - třeba policisté, státní zástupci nebo soudní znalci a advokáti ex offo. Ti všichni by mohli tvrdit, že snížením jejich odměn by stát ohrožoval jejich nezávislost. V podstatě by takhle mohli argumentovat všichni státní úředníci, jelikož - čistě teoreticky - by je stát mohl držet v šachu hrozbou snížení mezd a nutit je rozhodovat na politickou objednávku. Dovedeno ad absurdum by takhle mohli argumentovat i doktoři nebo třeba pošťáci - protože by si tím stát mohl vynucovat prolomení lékařského respektive listovního tajemství. Suma sumárum stát by nikdy nesměl nikomu snížit mzdu nebo dokonce někoho propustit, protože by se to dalo vykládat jako nátlak.
Pro demokracii je klíčové, aby politická moc nemanipulovala konkrétní soudní řízení dle svého zájmu. Na druhou stranu nelze uvažovat tak, že politická moc nemůže moc soudní ovlivnit nijak. Politická moc do soudní zasahuje naprosto přirozeně, jelikož ona definuje podle čeho a jak se bude soudit. Plošné změny platů - pokud nejsou vyloženě excesivní - podle mě jen těžko můžou manipulovat jednotlivá soudní řízení. Nevidím v tom ohrožení demokracie, ale spíš snahu soudců chránit si vlastní peněženku. Na nás ostatních holt ta demokracie nevisí...
