Asi mi chybí ten správný smysl pro humor, jelikož se při pohledu na fotku popálené Natálky s "vtipným" textíkem nepopadám smíchy za břicho. Někteří lidé mají asi pocit, že když máme dneska tu "svobodu", tak je dovoleno vše. Jaksi se zapomíná, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, a že nerozlučnou sestrou svobody je také odpovědnost. Za to, co děláme, říkáme i rozvěšujeme na web...
Každá svoboda má určité hranice. Její hlavní účel je chránit jednotlivce před perzekucí, pokud nepapouškuje tu jedinou a pravou doktrínu. To ale neznamená, že za šíření lží nemůžete skončit před soudem. Pokud budete bez důkazů tvrdit, že Franta Novák krade v zaměstnání, tak tady vás žádná svoboda slova neochrání. Kudy vede hranice není vůbec jednoduché stanovit, to ale neznamená, že žádná neexistuje.
To, že nějaký výrok označíme za vtip, neznamená, že nemůže jít současně o projev rasismu nebo antisemitismu. Musíme vzít v potaz i kontext kdo a při jaké příležitosti výrok pronáší, a především jakému publiku je určen. Stejná anekdota může mít jiný tón, když ji pronesete v kroužku svých přátel, a jiný, když zazní na sjezdu NSDAP. Dočetl jsem se rovněž názor, že černý humor ještě nikoho nezabil. Inu výkřik "Židi do plynu" taky sám o sobě nikoho nezabíjí...
Špatný vtip může velice snadno zraňovat, i kdyby to nebyl jeho účel. Pokud má někdo pocit, že popálená Natálka je skvělý "kameňák", tak by se měl nad sebou zamyslet. Hranice mezi drsnou legrací a obyčejnou nechutností je propustná, a někdo si nemusí občas uvědomit, že už je za ní. Někdo tomu může říkat svoboda tvorby, já tomu říkám bezohlednost.
Otázkou není, jestli začít kriminalizovat vtipy a jejich autory strkat do vězení, ale to, zda by měl Facebook tomuto typu humoru poskytovat prostor pro další šíření. Jako soukromá firma má právo regulovat obsah, který tam lidé zveřeňují. Tyto "etické standardy" jsou docela zajímavým barometrem, co je považováno za přijatelné a co už ne. Zatím se zdá, že Facebook má problém s fotkami kojících žen, ale s tímto "humorem" ani ne. Pozoruhodné.
Pokud se společnost začne smát určitým věcem, není to ani tak známka rozvinutého smyslu pro humor jako spíš otupělosti. Pokud lidé natolik znecitliví, že nebudou ochotni se ozvat, že to nebo ono je už "za čárou", tak se řítíme do průšvihu. Nechutnost zůstane nechutností, ať se zahalí do jakéhokoli kabátku. Svoboda slova tu není od toho, aby někomu umožňovala ponižovat jiné.
Svůj příspěvek bych uzavřel citátem z knihy Muprhyho zákony a politika:
"Ani v zemi s dlouholetou demokratickou tradicí vám nikdo nezaručí, že za svoje názory nedostanete od někoho přes hubu..."
