Ministr Chládek má jasno - povinná matematika bude. A to opět systémem "stavíme dům od střechy" - nejdřív se zavede povinná maturita, a pak se možná někdy podíváme na systém výuky. Tento postup je ostatně pro státní maturitu typický už od začátku. Studenti opět skončí v roli pokusných králíků, kteří doplatí na případné přehmaty.
Napíšu to na rovinu - gymnázium v žádném případě není pouhou přípravkou pro matfyz. Prostě ne. Gymnázium má za úkol připravovat studenty pro všechny typy studia, přičemž jen menší část vyžaduje hluboké znalosti matematiky. Na co by byla matematika umělcům, historikům, překladatelům nebo archivářům? Výběr maturitních předmětů by měl odpovídat prioritám vašeho budoucího vzdělání. Proto jsem maturoval z biologie a chemie, jelikož na přírodovědě by mi matematika nebo dějepis k ničemu nebyly.
První námitka - matematiku potřeuje každý. Ano, ovšem jakou matematiku? Kolik lidí potřebuje ve své práci derivace, integrály nebo goniometrické rovnice? Maturita z matematiky pochopitelně není omezená jen na to, jestli umíte trojčlenku, násobilku, procenta a zlomky. Jejím účelem je testovat všechno, od nejjednoduššího až po to nejsložitější. Z jakého důvodu by měli všichni ovládat matematiku na úrovni kandidáta na matfyz?
Druhá námitka - matematika rozvíjí logiku. Takhle jednoduše ale mozek nefunguje. Každá část je zodpovědná za něco jiného a každý člověk je disponovaný jinak. Někteří lidé mají výkonnější "kalkulačku". Někteří naopak mají více rozvinuté oblasti zodpovědné za jazykové dovednosti. Nedá se prostě zjednodušeně tvrdit, že IQ=matematika. Moje neschopnost počítat složité matematické úlohy neznamená, že mám potíže chápat třeba to, jak funguje buňka, jak probíhá transkripce genů apod.
Není bez zajímavosti, že např. u autistů byly popsány fenomenální matematické schopnosti. Je to dáno preferenčním rozvojem určitých částí mozku. Jiné části mozku u nich ale fungují s obtížemi. Pokud bychom hodnotili pouze jejich matematické vlohy, byli by skutečně vysoce inteligentní. V jiných typech úloh by ale propadli. Uvádím to jako příklad, že není možné jednoduše tvrdit, že inteligence a matematika jsou jedno.
Třetí námitka - z češtiny se přece také maturuje povinně. Jistě. Rozdíl je tu ovšem v tom, že jazyk potřebujeme využívat všichni, zatímco jen málokdo potřebuje ovládat matice, počítat faktoriály nebo počítat s komplexními čísly. Pravopis má sice rovněž různá arbitrární pravidla, ale jejich zvládnutí je spíš otázka trpělivosti a paměti, ne specifického talentu. Ne každý bude mít sloh jako Shakespeare, ale na vyřešení problému i/y není potřeba IQ 140 a více.
Nevidím důvod, aby maturita povinně zvýhodňovala lidi s určitým typem nadání oproti jiným. Pokud vím, že mi matematika nejde, tak se nebudu hlásit na určité vysoké školy. To ale přece neznamená, že nemůžu úspěšně vystudovat žádnou vysokou školu.
Chápu, že pro mnoho lidí je matematické nadání důvodem k obdivu. Když se řekne "génius", asi si podvědomě vybavíme člověka, který na tabuli čárá složité výpočty, nesrozumitelné běžnému smrtelníkovi. Neměli bychom ale přesto podléhat dojmu, že bez "vysoké matematiky" nelze žít. Nemůžeme vzdělání zredukovat pouze na jednu věc, kterou budeme tlačit dopředu na úkor ostatních. Pro vzdělání je klíčová možnost volby. Povinná matematika bude ale takovou možnost zužovat, méně nadaní v této oblasti budou automaticky znevýhodněni.
Celá koncepce školství v posledních letech stojí na principu pokus-omyl. Zavádějí se, nebo alespoň plánují, různé jednotné zkoušky, přijímačky apod., a pak ministerstvo čeká, co to udělá. Potom je ovšem těžké nahánět v lavicích nějakou kvalitu, když nikdo pořádně neví, co a kdy se má vlastně učit, aby se úspěšně zvládly jednotné testy. Nejdřív je třeba stanovit, jaké znalosti budeme od koho požadovat, poté je třeba dostat vzdělávací systém na příslušnou úroveň, a teprve poté má smysl se zabývat tím, jak se to bude zkoušet. U nás to ale děláme opačně, jelikož to je jednodušší.
Pokud máte matematiku rád, pane ministře, směle si ji studujte. Nenuťte k tomu ale ostatní jen proto, že se vám to tak líbí.
