Na konci roku dostanou poslanci milý dárek pod stromeček - platy jim rozmrznou o hezkých 18 tisíc. Ve Sněmovně ovšem do té doby zavládne velké přemýšlení, jak s tím předstoupit před voliče. Poslanci by si samozřejmě mohli odhlasovat další zmražení, ale to už si spíš začnou kapři vypouštět rybníky.
Ne že bych si nutně představoval, že by poslanec měl žít v pastoušce a nosit vytahaná trika a tenisky. K postavení poslance by měla patřit i určitá důstojnost a reprezentativnost, zejména pokud jede na nějakou zahraniční cestu. Problém je, že důstojnost vám nezajistí drahý oblek od Armaniho, ale spíš to, co se nachází v něm. A právě obsah poslaneckých obleků může být tím důvodem, proč je výše jejich platu tak horké téma.
Uznávám, že existují i lépe placené pozice, než je poslanecká lavice. Víc berou někteří vysocí státní úředníci, funkcionáři soudů nebo manažeři státních firem. O manažerech soukromých firem nemluvě. Potíž je, že málokterý poslanec by mohl dělat vysoce postaveného manažera nebo soudce. K získání takové pozice byste měli něco umět. Poslanec musí umět ve správnou chvíli zmáčknout to správné tlačítko. A samozřejmě se taky dostat na volitelné místo kandidátky...
Problém s poslaneckými platy nespočívá až tolik v jejich výši, z hlediska státního rozpočtu nejde o nijak zásadní částku, ale spíš o to, co se obvykle nazývá "poměr cena/výkon". Když jsem měl někdy tu smůlu a viděl nějaký záznam ze Sněmovny, musel jsem se divit, že za takovéhle divadlo ještě platíme. Poslanci chodí k řečnickému pultíku střídavě exhibovat na účet svých oponentů, poslanec Korte nám navíc občas i něco zazpívá. A na vše svého času dohlížel nešťastný bývalý traktorista Vlček, který se později ještě proslavil nošením statisíců v papírovém pytlíku.
Občas mám pocit, že vstupem do Sněmovny se na poslance snese jakési kouzlo, které jim vymaže všechny vzpomínky na reálný život. Někteří vlastně ani žádný reálný život nevedli, protože poslancují nepřetržitě už od revoluce. Je pak docela těžké někomu takovému vysvětlit, co jsou to životní náklady, když i těch pár poslanců, co na ně ve Sněmovně nevybyla žádná funkce ve výborech, berou mnohem víc než naprostá většina jejich voličů. Sněmovna by si měla dát na štít nápis "Největší skleník v ČR".
Co to je práce poslance můžeme vidět při sáhodlouhých rozpravách, kdy postava za pultíkem řeční k téměř prázdnému sálu, zatímco většina kolegů vesele drbe v kuloárech. Lavice se zaplní, jen když se má konat nějaké důležité hlasování. A ještě se objevují námitky, že na řečnění měla jedna nebo druhá strana málo času...
Absentéři nedostávají žádné postihy, i kdyby vynechali polovinu hlasování. Například je nestihli, protože byli momentálně pod obraz, jako třeba kdysi jistý Petr Kott. Normálního občana by čekal vyhazov, ale poslanci se musí na ta tvrdá politická jednání posilnit. A že by se to ve Sněmovně celkově hemžilo abstinenty, o tom nemám iluze.
Kvalita schvalovaných zákonů taky není žádná první jakost. Není až tak výjimečná situace, že vyjde zákon a už se připravuje novela. Oblíbenou poslaneckou aktivitou je pašování přílepků, za což je peskoval i Ústavní soud. Houština zákonů je každý rok neprostupnější, že se v ní sotva vyznají i experti, natož běžný občan. Ostatně se v ní ztrácejí i sami poslanci, kteří se občas diví, co že se to vlastně zase schválilo.
Sečteno a podtrženo není divu, že poslanci se obecně netěší žádné velké popularitě, jelikož to není kdoví kolik muziky za docela dost peněz. Bude tedy docela zajímavé sledovat, jak si s tím rozmrazením platů na konci roku poradí. Dráždit voliče výplatní páskou se nevyplácí, ale dávat svoje platy zase k ledu? To bude v zákulisí řevu... My se musíme pořád uskromňovat, zatímco naši europoslanci jsou v balíku! Když se platy mrazily minule, tak Vít Bárta nabízel na klubu obálky, aby jeho poslanci nechudli. Tak uvidíme, jak se s tím politici poperou tentokrát.
