Když se dva perou, Babiš se směje

Bohuslav Sobotka sice úspěšně potřel své odpůrce, zároveň ale odloupal něco ze stranických preferencí. V jednom nedávném průzkumu se ANO už dostalo před něj, z čehož nemůže mít lehké spaní. Kočírovat vládu, v níž zastoupený koaliční partner je silnější než vy, není zrovna politická nirvána. Petr Nečas by mohl vyprávět.

Malou útěchou pro Sobotku může být to, že prezident narazil (kolenem?) do politické relity a uvolil se, že Sobotku jmenuje tím premiérem. Samozřejmě až po tom, kdy vstane z vozíku, protože jinak by nebyla ceremonie dostatečně důstojná. Nemyslím si, že by měl Zeman něco proti vozíčkářům, zkrátka mu primárně vadilo, že by při ceremonii musel sedět a stojící Sobotka by jej tudíž převyšoval. To by byla moc velká námaha na ego.

Prezident se může zotavovat ještě pár měsíců, takže Sobotka má spoustu času na vyjednávání. Jak vidno z obrázku, bude ho potřebovat. Přes všechna prohlášení o programových shodách to na nějakou rychlou koncovku nevypadá. Vyšší daně byly jednou z předvolebních fanglí ČSSD, vzdát se jich by znamenalo naštvat vlastní voliče. ANO by zase naštvalo svoje, kdyby na vyšší daně kývlo. Tuhle bábovičku si zkrátka může vyklopit jen jeden. Jsem opravdu napnutý, jestli to bude Andrej nebo Bohouš.

ANO momentálně řeší otázku "kam s ním". Do křesla předsedy Sněmovny se Babišovi nechce, protože prý neumí mluvit (spíš má strach, že by se zamotal v jednacím řádu), navíc i o něj se přetahují s ČSSD. Na ministerstvo ho zase nevpustí chybějící lustrační osvědčení. Mnozí v tom vidí další intriku prezidenta, jak Babiše odmítnout a tím zkomplikovat vznik vlády. Všichni dosavadní ministři ovšem osvědčení měli, takže nevím, proč by měl mít Babiš výjimku. V dnešní době už to sice není kdovíjak důležitý dokument, ale nemůžu si odpustit malé popíchnutí - kdyby se jednalo někoho jiného než o Babiše, který se momentálně vyhřívá na vrcholu své popularity, veřejnost by jistě nebyla tak benevolentní. Kdyby měl do vlády s pozitivním lustračním osvědčením vstoupit Kalousek, hořela by auta v ulicích. Babišovi je ale odpuštěno.

Zasedací pořádek vlády bude vůbec dost namáhavá záležitost. Když člověk počítá, koho by kam která strana chtěla nominovat, potřebovali bychom na to asi tak 36 ministerstev. Všichni budou muset zkrátka ze svých požadavků značně slevit. Když teď Babiš vypadl z konkurzu na ministra financí, může to dostat Mládek, což možná naši korunu oslabí víc než intervence ČNB. Naopak Zaorálek se svého vysněného Zahraniční asi nedočká. Jak se také zdá, je třeba vědět, kdy změnit strany, protože náhle zcela loajální hejtman Chovanec je adeptem na dopravu. Hamáček asi schytá obranu, lidovci dostanou kulturu a Jourová místní rozvoj. Uvidíme, jak dopadnou ostatní škatulata.

Kamenem úrazu s Lidovci jsou církevní restituce, další z válečných pokřiků ve volební kampani. O nich jsem už pojednal v minulém článku, čili to nebudu znovu omílat zde. Faktem je, že tady Sobotkovi nepokvete pšenka o nic radostěji než v případě daní. Babiš sice zkusil Lidovce postrašit Okamurou, ale nemyslím si, že by do takového manželství byl Sobotka ochoten vstoupit. Tomu bude stačit, že bude mít za partnera dosud stále tajemné ANO, které pořádá teambuilding pro své poslance, aby se mohli navzájem poznat. Neřízený střelec Okamura by byl příliš velké riziko. Je vidět, že Sobotka si to uvědomuje a zahájil jednácí s církvemi, zda by nepřistoupily k nějakému snížení nebo odložení finančního vyrovnání. Pokud církve kývnou na dohodu, nebudou mít Lidovci důvod dál kverulovat.

Pokud diplomacie zvítězí nad pudovou snahou řešit problémy silou, bude mít Sobotka přeci jen šanci od Zemana jmenovací dekret převzít. Otázkou je, zdali mu vydrží celé čtyři roky...