Eurovolby byly pohřbem evropské politiky

Urna je skutečně výstižný symbol těchto voleb. Především je symbolem našeho očekávání ve vztahu k EU. Vzkaz voličů politikům je v tomto směru jasný - evropská politika je pro nás mrtvá. Aby ji naši politici dokázali vzkřísit, musel by se stát opravdový zázrak...

Eurovolby jasného vítěze nepřinesly, zato mají řadu poražených. Na počet mandátů skončila první trojice "rameno na rameno", takže velké zemětřesení se v domácí politice nekoná. Sobotka s Babišem sice prohrál, ale ne nijak drtivě, jak předpovídaly některé průzkumy. TOPka může na chvíli jásat, ale dlouhodobý zisk jí to asi nepřinese. Komunisté zůstávají na svém a lidovci si mírně oproti sněmovním volbám pomohli, jelikož mají celkem disciplinované voličstvo. ANO je sice nakonec přece jen první, ale výsledek je pro ně určitě zklamáním.

Až se politici z výsledků trochu oklepou, začnou velké šachy s výběrem eurokomisaře. Volby nikoho významně neposílily, takže teď se bude horečně jednat na všechny strany. Ještě před vyhlášením výsledků vzduchem létala nejrůznější prohlášení. Babiš by se prý nebránil, aby se eurokomisařství podujal Niedermayer, Sobotka zase prý hodlá jednat i s opozicí. Tak si počkáme, co z tohohle povolebního guláše vyplave...

Volební výsledky "vítězů" ale zastiňuje číslo jiné - 18,2%. Tolik občanů se rozhodlo jít "pohřbít" svůj hlas do urny. V neúčasti nás předstihli už jen Slováci. Voliči spíš než u uren hlasovali "nohama" - jelikož naprostá většina volit vůbec nešla. Politici se nyní budou věnovat své oblíbené disciplíně - hledání viníků. Nalezeno jich bude spousta - nepřející novináři, politici ostatních stran, nevýrazná kampaň a slunečné počasí.

Aby vyburcovali občany z letargie, museli by je přesvědčit, že EP skutečně k nečemu je. Tedy kromě toho, že v něm můžou europoslanci spát za pěkné peníze. Pokud budou ovšem naši europoslanci vyvíjet aktivitu na úrovni lenochoda, nepřesvědčí kohokoli o čemkoli. Problém je, že mandáty se rozdají, i kdyby šlo volit jen 5% lidí. Politici pronesou pár frází o tom, jak je to hrozné, načež v klidu zasednout do eurolavic. Jejich plat na volební účasti nezávisí.

Politici by mohli občany probudit, pokud by dosáhli nějakých výrazných úspěchů. Potíž je, že do EP se nechodí pro úspěchy, ale konat mravenčí práci v rámci své frakce. O mravence ale nikdo nestojí. Doma jich máme 200, k čemu nám je těch dalších 750, kteří se hádají u řečnického pultu ve Štrasburku?

Svobodní se sice konečně dočkali jednoho mandátu, ale jako velkou revoluci bych to neviděl. Problém je, že rezignovaní občané spíš než aby volili euroskeptiky, tak k volbám nepřijdou vůbec. Tradičně k EU kritická ODS je také na chvostu. Většina z těch, kteří nakonec volit šli, pak stejně volili strany k EU spíš shovívavé nebo rovnou příznivě nakloněné.

Jak si s touto celkovou voličskou nepřízní politici poradí, to těžko hádat. Nejspíš se nezmění nic. EU si poběží svým tempem dál a politici budou v zákulisí nadávat na voliče, že místo aby je šli poslušně volit, tak sedí doma. A občané? Těm bude za chvíli už asi zkrátka všechno jedno...