Guvernér Singer může po zveřejnění statistických dat příst blahem. Nebýt jeho hrdinného zásahu, tak bychom prý zcela určitě skončili v deflaci a přeměnili bychom se na spálenou zemi. Tak se sám sebe ptám, jestli si z nás dělá legraci nebo jen přišel o rozum.
Takže konečně jednou zlevní elektřina, konkurence stlačí dolů nehorázné ceny mobilních tarifů, zruší nám poplatek za pobyt v nemocnici - a voila - najednou tu máme deflaci! Když jsem to četl, nevěřil jsem vlastním očím. Jaké máme štěstí, že alespoň zdražily ty potraviny, protože jinak by se chudinka inflace ani nevyšplhala do kladných čísel. Můžeme patrně děkovat Bohu, že tu elektřinu nezlevnili třeba o 15%, nebo že třeba nezlevnil ještě benzín. To by musela ČNB tisknout peníze, až by se jí zavařily rotačky, aby to nějak vyrovnala.
Ekonomové jsou zřejmě naprosto hypnotizováni oním souhrnným růstem spotřebitelských cen o 0,2%. Jenže tohle číslo má asi stejnou vypovídací hodnotu, jako když sečteme plat vrátného a pana ředitele a následně dojdeme k závěru, že v průměru oba berou pět milionů měsíčně. Pokud dvě přemrštěné položky výrazně zlevní a spousta jiných mírně zdraží, tak přece nemůžeme tvrdit, že ekonomika směřuje do deflace. Takovýto argument nemá nic společného s mírou peněžní zásoby v ekonomice, ke které se pojmy inflace/deflace primárně vztahují. A pokud se soustředíme jen na porovnávání spotřebitelských cen, nemůžeme přece energetický a telekomunikační průmysl vydávat za celou ekonomiku. Pokles cen energie by měl naopak ekonomice pomoct.
Dalším oblíbeným strašákem je spotřebitel, sedící doma na kufru peněz, čekající na lepší ceny. Najděte ho, pokud to dokážete. Na jaký pokles cen tady čekáme? Pokud teď elektřina zlevní, tak to znamená, že nebudu doma svítit, dokud mi nezlevní ještě víc? Nebo zahodím mobil do šuplíku, dokud mi operátor nenabídne ještě výhodnější paušál? Jak do toho napasovat ty zrušené nemocniční poplatky nevím už vůbec.
Žádná deflace tu není, vzniká pouhou účetní operací. ČEZ kvůli zlevnění energie nezkrachuje. Mobilní operátoři kvůli zlevnění též na buben nepřijdou. Ani jedno z toho není důvodem pro masivní zásah do ekonomiky, k jakému se ČNB odhodlala, protože měla před očima to jedno srovnávací číslo.
Je zajíavé, že existují obory, které jsou živy i bez inflace - třeba můj počítač stál tolik co ten předchozí, pět let starý, ale je násobně výkonnější. Kupodivu nikdo netvrdí, že výrobci počítačů budou krachovat, jelikož neustále nezdražují. ČNB se nás ale snaží přesvědčit, že bez alespoň dvouprocentní inflace je naše ekonomika odsouzena k záhubě.
Pokud ČNB používá takhle validní argumenty, tak se skutečně obávám, co nastane, až budeme muset přijmout euro. Rozhodující samozřejmě bude, v jakém kurzu se zafixujeme. Přístup strážkyně naší měny ve mně vzbuzuje neblahé pocity. Možná někdo dospěje k závěru, že nutně musíme vyrobit kurz alespoň třicet korun za euro, abychom řádně osvěžili náš vývoz a splnili inflační cíle. Koruna je mrtvá, ať žije euro...
