Ideální je jedna sazba DPH, a proto vám zavedeme tři. A bude líp. Očividně úkolem každé nové vlády je pokud možno co nejvíc překopat daňový systém, který tu zbyl po té předešlé. Kdyby se každý rok nezměnily daňové zákony, tak by to byla zřejmě známka toho, že ministři se kopou do zadku nudou.
Daně tu nejsou pojímány jako nástroj, kterým stát získává finance na svůj provoz, ale jako fangle, kterou politici mávají před volbami občanům před nosem. "Támhletěm daně zvýšíme, ale vám je zato snížíme. A taky zlevníme plenky a kořenovou zeleninu." Po nějakém dlouhodobém plánování nebo nedejbože širší politické shodě ani stopa. Daně - to je volební kořist pro vítěze, jejímž prostřednictvím může voličům ukázat, jak se šíří dobro...
Rozhodně netvrdím, že dobře nastavit daňový systém je jednoduchá záležitost. Stát potřebuje vybrat dost peněz na svůj provoz a zároveň musí nějak rozložit náklady mezi různé skupiny obyvatel. Právě o to víc mě ale zaráží lehkost, se kterou politici provozují svoje daňové eskamotérství. K systému přistupují, jako kdyby to byla nějaká dětská stavebnice, ze které můžou po libosti odebírat dílky a sázet je zase jinam, podle toho, jak se jim zrovna zachce.
Tady nejde o to, že různé strany mají jiná přesvědčení o tom, kdo a jak vysoké daně by měl platit. Problém je, že nejdřív se slibují voličům všelijaké dárky, a až teprve potom se hledá, komu se na ně sebere. Nebo se prozměnu vesele slibuje snížení toho a onoho, aniž by někdo řešil, co si počít s tím průvanem v kase, který to způsobí. Politici naprosto milují čísla, kolik zvýšení čehosi údajně vynese, ale bohužel mají tendenci zapomínat, že když je ekonomika v recesi, tak si o vysokých příjmech můžou nechat leda tak zdát. Ministerstvo financí pak může být nemile překvapeno, že výběr daní je jaksi pozadu za plánem.
Změny v sazbách DPH jsou navíc pravidelně kořeněny pořádnou dávkou lobbování. Jde v podstatě o to, kdo proboxuje tu či onu položku do nějaké nižší sazby, aby to mohl pak vítězoslavně oznámit voličům. "Podívejte, zachránili jsme vám noviny a naslouchátka!" Takovouto metodu tvorby daní rozhodně nepovažuji za příliš chytrou. Ne že bych snad věřil, že to bude někdy fungovat jinak, ale stejně...
Vyplňovat daňové přiznání je jako luštit křížovku pro silně pokročilé. Systém je zamořený množstvým výjimek, každý pokus o redukci přitom obvykle vyústí v jejich nárůst, jelikož lobbystů je plný Parlament. Že by se výběr daní někdy zjednodušil, to nepředpokládám, tuhle hračku si politici vzít nenechají. Systém je třeba neustále překopávat, znepřehledňovat, a minimálně jednou za každé volební období ho postavit z hlavy na nohy, aby si občané moc nezvykali.
Vážení pánové Sobotko a Babiši - kdyby takhle měla fungovat firma, tak už dávno zkrachuje...
