O mé zkušenosti s touto zemí po výměnných pobytech Nizozemsko-Česko. O jejich otevřenosti a toleranci. O zelených pláních a větrných rovinách...
Milé Holandsko, ty stále zelená a deštivá proláklino, jak mi chybí tví otevření lidé.
Bezstarostnost a pohoda všedních dnů. Lidé neuspěchaní, milí, nezávistiví.
Jsem věčná, že jsem poznala tvé kouzlo. Nebylo to jen o nedozírných loukách, klidně tekoucích řekách v každém městě, městečku i vesnici. Nebylo to jen o dobrých máslových sušenkách, sýrech a všech druzích hagelslag. Bylo to o jízdě na kole v dešti a větru. Bylo to o rozcuchaných vlasech a mokrých botách. Bylo to o mrazení při mluvení o Anně Frankové. Bylo to o procházkách po květinových trzích, kde bylo tolik barev a tolik vůní. Bylo to o děsivé prohlídce Red Light District po ránu...
Holanďané. Vyčítá se jim jejich bezstarostnost a bezbřehá tolerance. Ale... Jaký je to rozdíl oproti ČR, kde jsou okna od 19h večer do 8h ráno zatažená, když tam platí čím větší, tím lepší, a nejlíp stále nezatažené rolety. Jedním pohledem vidíte snad celý interiér.
Sama jsem byla díky výměnnému pobytu ve třech různých rodinách, a nedá se říct, která byla lepší, všechny byly vstřícné, milé a trpělivé. S upřímným zájmem o mě. Hned mi tam bylo příjemně a i když angličtina ze začátku trochu kulhala, německy jsme ani vlastně mluvit nezačali, ani jedna strana neměla zájem, tak si doteď posíláme přáníčka na Vánoce a dál si i na dálku projevujeme radost z toho, že jsme měli možnost se potkat. Rozdíly mezi Čechy a Holanďany (nebudu psát Nizozemci, protože jsem vždy byla v části Holandska, tudíž je to označení správné) jste viděli už od příjezdu. Samozřejmě vás praští do očí zřejmý fakt, že jsou bohatší, tudíž lepší úroveň snad všeho...
Ale jde i o samotný přístup k všednímu dni. Ráno se nikam nespěchá, ráno se všichni osprchují (večer fakt málokdo), společná snídaně typu: vytáhneme všechno co máme na stůl, snad si ta holka něco vybere, a následné nabízení mi přes sýry po ten jejich chlebík s hagelslagem nebo jablečnou marmeládu. Všechny tři rodiny měly velmi málo zeleniny a ovoce v domě, v jídelníčku poté nebylo ani trochu z toho. Nevím, jestli se to dá zobecnit na celé Nizozemsko, každopádně zeleninové nebo ovocné saláty či oblohu k jídlu jsem tam tedy vůbec neviděla.
Poté odvoz do školy, většinou na kole k nejbližšímu vlaku, nebo rovnou na kole do školy. Kola mají úplně všichni, chytrý systém zamykání a dost pohodlná, jezdí vážně v každém počasí, a to je tam často počasí nepěkné. Větrno a deštivo. Avšak zažijete i spoustu pěkných dnů, ale bezvětrno je tam asi tak 6-7 dnů do roka. Vlaky tam mají přesné.
Škola velká, účelná, třídy prostorné a učitelé snažící se o co nejinteraktivnější výuku, používají tabule a projektory. A třída? Mám tam dost kamarádů, co propadli a opakovali, nebo šli do nižší třídy. Tam je to normální, mají jiný systém hodnocení než my v ČR, a často to někdo neudělá zkoušky o pár bodů.
Každopádně všude úsměvy, zábava, otevřenost, tolerance. Poprvé jsem viděla tolik muslimů najednou, všude, zašátkované ženy odshora dolů. Zvláštní pocit. Další rok jsem ale sama byla přidělená do muslimské rodiny a to ve mě byla malá dušička tam odjet. Více v dalším článku (Výměnný pobyt? Ano, do muslimské rodiny).
Když ráno s úsměvem pouští přes silnici skupinku dětí, jedoucích na kole do školy, uhlazený manažer v nablýskaném auťáku. A samozřejmě jim ještě věnuje vlídný úsměv...
Navštívila jsem delta projekt u Severního moře, taktéž krásnou pláž Scheveningen (častou inspirací pro holandské malíře), Arnhemskou Zoo, Amsterdam, Haag, Woerden, Utrecht a mnoho dalších krásných míst. Muzeum Anny Frankové, Madurodam, Rijksmuseum atd... Pokud nevíte kam, Nizozemsko na vás čeká.
Krásná proláklino, nechť je tvoje různorodost vždy tvou uniformou...
