Pokus o přiblížení jednotlivých částí Knihy knih, jako dějů, které nejsou spojené s dávnými věky, nýbrž otevírají i podstatné součásti lidství, o které je nám dáno i dnes pečovat a ne vždy jsme v tom obstáli...
Jeremjáš
Procházky Biblí - Prorok Jeremjáš
Je druhou knihou z té části, která se nazývá v hebrejském kánonu Bible prostě Proroci. Přičemž pro připomenutí dodám, že židé řadí jako přední proroky knihy, které třeba my křesťané řadíme k tzv. historickým (jako jsou třeba Samuelovy atd).
Čtenáře musí hned na počátku zarazit jeho poslání, kvůli čemu si ho Bůh povolává - v Kralickém překladu najdeme tato slovesa charakterizující jeho působení, je povolán, aby "bořil a kazil, plenil a hubil, stavěl a štěpoval". Což musel být přetěžký úkol, o to těžší, že musel jít ve svém poslání životem sám, aby se mu mohl zcela věnovat.
Takže Boží nepřátele považuje za své vlastní nepřátele, z čehož rostou i jeho samotné vnitřní zápasy. Jakoby právě v tom se měli ukázat i vnitřní boje člověka samého - či toho, co nazývá druhá část Písma jako boj starého člověka s novým. Byl svědkem všech přicházejících hrůz a zkoušek svého lidu. Je mu dáno prožít v plnosti tragédii vyvoleného lidu. I to je důvod k jeho neustávajícím modlitbám, zde má základ i pochopení pro Jeremjáše jako pomyslný jeden z vzorů modlitebníků.
A tak i on zvěstuje zkázu chrámu, zkázu toho nejvzácnějšího, co vyvolený lid zde na zemi měl. Je to obrazně vyjádřeno, jako přijít o své srdce a duši, prostě o něco centrálního. Silné toto svědectví je také v tom, že on zřejmě zažil poslední reformu, která byla podniknuta asi v roce 622, když byl nalezen svitek Zákona (asi Deuteronomia) a oni se tehdy pokusili o revizi svého vztahu k Bohu. Boží muž při tomto svědectví jakoby chtěl otevřít, že reforma nemá zůstat na povrchu (možná dnes bychom mohli říci, jenom u toho viditelného - až se divíme, že se to hodí u našich reforem, které nás v naší zemi provází), nýbrž má se jít do hloubky. Jedinou cestou je pokora a poslušnost.
Mají žít něčím, co oni neznali a nám tato slova zní jako nepříjemná, ba jako nepřátelská. Tak daleko jsme my od Boha, naštěstí Bůh není daleko od nás. Jeremjáš zajisté prožil a přidal mnohé další, podstatou je nechat si proměnit, očistit srdce, obnovit svůj vztah k Bohu a z něj smí vzejít nový vztah k bližním. Tím zajisté "předpověděl" a otevřel i cestu toho, kterého my nazýváme Božím Synem.
Přeji nám všem krásnou středu a mnoho dobrých zkušeností s tím, který nás neopustí, byť by i nám bylo dáno zažít zborcení jen našich chrámů....
