Další ze zastavení u jednotlivých příběhů Písma svatého, které nejsou historií, nýbrž vyznáním o vztahu Boha k člověku a výzvou k našim maličkostem, jakož i našemu každodennímu rozmýšlení a uvažování...
Procházka biblí - Izák a trpělivá pokora
Synem prvního z praotců byl Izák. Již jeho narození ukazuje, kterak i tak zdánlivě obyčejná záležitost (jak se dnes jeví nám lidem jednadvacátého století) není jen lidskou vůlí. Tedy nejde jenom o to, jak se člověk rozhodne, nýbrž jak se na tu kterou situaci dívá a jak ji rozumí Bůh sám.
I jeho jméno (znamená Smíšek) souvisí s tím, co se událo před jeho narozením, kterak jeho matka nevěřila, že se jim ještě syn narodí a tak se smála andělům, poslům, když jí vyřizovali zprávu o jeho narození. Oba dva rodiče byli skutečně staří a jakoby jim mezi prsty utíkala naděje na požehnání v potomstvu, kterého mělo být jako písku moře.
Proč má být vzorem, příkladem trpělivé pokory? Navíc dnes, když ani jedna z těchto dvou charakteristik není pro dnešního člověka lákavá a přijatelná? Praotec Izák, když pobýval v Gérar, tak byl vystaven zkoušce, při kopání studní. Spoluobčané toho místa mu ji buď zasypali, či prostě ukradli a on musel stále znova začínat. Co je však podstatné, že on si neřekl - to nemá cenu. Ne vždy znovu začíná...
A tak je i pro nás příklad, že si smíme vyprosit trpělivost v našem podnikání, v každém z našich úkolů, do kterých jsme Bohem povoláni. Nejsme v tom sami, stejně jako v tom nebyl sám praotec Izák. Nakonec i on tu svou studnu, sice kolikátou, dostal, nechali mu ji.
Dnes, kdy chce mít člověk všechno a hned, o skromnosti a souvisejícím životním stylu se z devadesáti procent jen mluví je živou výzvou. Trpělivosti a pokory je nám všem potřeba, protože jde o vzácné a podstatné koření pro život.
Přeji nám hojnost trpělivé pokory v tomto čase, hezký den.....
