Pokus o přiblížení zvláštního děje, který se odehrává za zdmi budov, které nacházíme v každém místě naší země a které mají na špičkách svých věžiček kříže. Nejde o nějakou šarádu, nýbrž o podstatnosti, které náležeji ke každému lidskému životu
církev čte z Písma
Pohled na Bohoslužby - Část děkovná
Po vstupu a naladění na to, co se bude odehrávat a k čemu jsme my pozváni, ne jako diváci, či čumilové, nýbrž spoluaktéři - přichází část, kterou bych si dovolil označit jako děkovnou.
Zběžně by se dalo mluvit o tom kusu bohoslužeb, který po vstupu předchází vlastnímu kázání. Ale to by bylo málo, po prvé písni, která jak jsem minule psal pochází z velké části z žalmového pokladu (a ani si vlastně neuvědomujeme jak velký poklad se nám v žaltáři schovává - i z pohledů modlitebního) je dobré vyjádřit naše postavení před Boží tváří, jaké my tam máme místo.
V první modlitbě, převažuje vzývání a oslava Boha.V bohoslužebném životě má takové uctívání velký význam. Přitom je nesprávné rozumět modlitbě pouze jako prosbám o vyslyšení (a to i přesto, že naše modlitby jsou valnou většinou právě prosbami). Nemá-li však naše vzývání Boha vyznívat pokrytecky, je potřeba, aby modlitba vyjadřovala vyznání hříchů - dokonce to je někdy až tak, že tato první modlitba vyústí do něčeho, co my nazýváme veřejná zpověď. V prosbě o odpuštění bereme vážně Boží milosrdenství a spasení v Pánu Ježíši Kristu a tím je vzdána i čast Božímu majestátu. Dalším, tedy třetím obsahem první modlitby jsou prosby o přítomnost Ducha svatého mezi námi i všude, kde se Kristova církev shromažďuje. Nejsou všechny tyto prvky obsaženy stejně, ale nějakým způsobem by měli být vyjádřeny.
No i samotný závěr této první modlitby něco vyjadřuje - když se společně přidáváme a voláme hlasitě amen k tomu, co bylo v modlitbě řečeno. Amen znamená ano, po pravdě jsi řekl - tedy modlitba pronášená farářem se stává i mou vlastní osobní modlitbou. Vážnost a významnost projevujeme ve shromáždění i tím, že při modlitbě stojíme.
Jako druhá složka děkovné části přichází na řadu První čtení z Písma svatého - jeho funkcí je rozšířit pomyslné pole základního textu, který je základem kázání do širokosti biblického svědectví. Proto je často vybíráno z té části Písma, ze které se nekáže. Také se snažíme velmi přesně označit, odkud je čteno - souřadnice biblického místa, aby je mohli případně posluchači sledovat ve svých otevřených biblích. A zase se při tomto čtení z Písma stojí, aby se vzdala chvála Písmu Božímu. O potřebnosti řádného, tedy slyšitelného čtení ani nemusí být řeč.
Po prvním čtení pak přichází čas druhé Písně. Ta svým obsahem může dotahovat předchozí první čtení, nebo se v ní může ozývat období církevního roku, nebo je prostě písní chval, prosbou za správné vnímání Duchem svatým. Nebo na jejím místě je vhodné umístit zpěv pěveckého tělesa.
Já nám přeji, abychom i my si uvědomovali a vnímali "děkovné" části našich životů, abychom uměli děkovat a ke vděčnosti jak to jen jde vedli. Pěkný den nám všem.
