Další z částí Abecedníku, tedy vysvětlení jednotlivých termínů, či jmen, kterým se v dnešním zmateném světě nerozumí, či nechce rozumět. Nyní o Immanueli...
Immanuel aneb odkrytá Boží tvář
O Bohu se dnes často mluví v negativech, tohle by měl podnikat a nečiní to, toho by měl odsoudit atd. Často si Pána Boha lidé představují jako prodloužení svých lidských přání, či jako automat na jejich plnění. Ale to je ryze lidská a nesprávná představa, pocházející z úvahy, že my lidé jsme centrem všeho dění. Což je tak jako tak vykvetlý egoismus, sobectví. Ale nebojte se nechci láteřit a peskovat lidstvo.
Příkladem a způsobem Boží existence je Láska. Ta, která není daná předem, která působí překvapivě a nečekaně. Jako když člověk dostane něco, na co nepomyslel ani neměl nárok. Podobné obdarování, pohlazení je i za tím zvláštním jménem Immanuel, které je spojováno s Božím Synem. Znamená "S námi je Bůh". Bůh se skutečně neprojevuje při nějakém zemětřesení, že by sesílal hromy, blesky, ale často v tichosti. Že je prostě s námi, že nám pomáhá nést neunesitelné. Neodčaruje od nás nemoc, ale sedne si k nám na nemocniční lůžko a je prostě s námi, drží nás za ruku, když se k nám naši přátelé neznají.
Vím, že není jednoduché tomu takto porozumět, toto prožít, ale to je způsobeno právě naší neochotou se Bohu otevírat. Zrušit všechny předem utvořené smyšlenky o všem spojeném s Bohem - což je i podle některých reakcí pod mými zápisky zřetelné. Jenže, když nejsem ochoten věci nově promyslet, pak nemůžu získat vhled pro věci, na které nestačí můj lidský zrak.
A přece Bůh nepůsobí jenom tam, kde je mu "přáno". On si svou vůli prosadí, i kdybychom se proti němu všichni spikli. Je to ale k naší osobní škodě, protože Bůh nemá žádný jiný zájem, než dobro člověka, vztah s ním, protože kvůli němu byl člověk stvořený.
A tak je potřeba si přát, abychom zrovna dnes toto Boží pečování, tuto Boží přítomnost prožili - hezký den nám všem...
