Ze života speciální školky

Rodiče na ty děti nejspíš neměli moc času. A tak je poslali do mateřské školky. Nebyla to však mateřinka ledajaká, byla to školka speciální. Taková VIP školka.

posterous.com

Ta školka byla součástí jednoho velikého a hojně navštěvovaného nákupního střediska. A proto už od samého začátku, některé děti mívali pocit, že jsou nějakým způsobem lepší nebo snad významnější. Vždy, když ráno děti přišly do školky, byl klídek a pohoda. Ale vždy když děti spolu s vychovatelkami a vychovateli (říkejme jim třeba admini) vyrazili na procházku, děly se ve VIP školce i kolem ní roztodivné věci.

Na procházkách totiž děti z VIP školky potkávaly obyčejné děti a lidi a některým VIP školkařům začalo tak nějak vadit, že všichni kolem nich zůstávají v anonymitě. Nepomáhalo ohánění nafukovacím hadem ani tvrdý pohled na druhé. A vrcholem všeho bylo to, když jedna anonymní holčička poprskala adminem chráněné děťátko jenom proto, že její nafukovací balónek nebyl tak dobře nafouknutý jako ten druhý. Děťátko se začalo vztekat a vůbec nechtělo po obědě spát. A když si pro něj odpoledne rodiče přišly, žadonilo o to, aby se do té strašné VIP školky už nikdy nemuselo vracet. Dokonce vrátilo i VIP bačkůrky.

Nákupnímu středisku to bylo jedno. Obchody kvetou dál a VIP školka má jedno volné místo. Nic víc se nestalo. A jaké z toho plyne ponaučení? Milé děti, nezlobte se navzájem. Jednou vyrostete a pochopíte.