Vyhni se hazardu, vzpomeň si na Jardu!

Několik poslanců se snaží omezit míru rozšíření výherních automatů a jiných forem hazardních her. Tvrdí, že to dělají proto, že tím chtějí ochránit mládež a zbytek společnosti od tohoto nezdravého fenoménu. Já jim nevěřím.

Lidstvo je od nepaměti hravé. A hra jako způsob obživy či existence je realita známá už ze starověku. Kdo z Vás nehrál v životě karty? Kdo z Vás nezná deskové hry s kostkou a figurkami? Komu z Vás vadí ruleta či různé formy kursových sázek? Vsadím se, že téměř nikomu. Určitá míra hraní a hravosti je naprosto normální.

Problémem může být gamblerství, ale ten se žádným Cyrilo - Pavlovským (Svoboda z KDU-ČSL a Němec z ČSSD) návrhem nevyřeší. Ve své podstatě se aktivity zejména těchto dvou pánů zaměřují na posílení dominantního postavení stávajících subjektů, které na poli hraní a sázení působí. A je to logické. Lidovci měli tradičně vřelý vztah k výnosům z hazardu (zejména SAZKA) a tak se Cyril Svoboda pouze snaží dostat ovečky zpět do chlíva. Aktivity Pavla Němce z ČSSD zase pramení z doby, kdy měl na ministerstvu financí na starosti dohled nad sázkovými kancelářemi. Jejich tlak na neudělování nových licencí pro společnosti nabízející kurzové sázky a místy až šílený odpor proti sázení a hraní po internetu nesl své ovoce tehdy a obě strany se domnívají, že tomu tak bude i do budoucna.

Hazardní hry a provozování kursových sázek je vždy výnosné. A to nejen pro subjekty, které uvedené aktivity provozují, ale také pro společnost. A proto je jednoduché řešení. Zdanění podobných aktivit by mělo být na hranici rentability u subjektů mimo kontrolu státu a na společnost SAZKA by měla být uvalena nucená správa. Nic jiného se v tomto smyslu dělat nedá, zbytek je pouze na výchově. A to si uvědomoval v minulosti i největší Čech, Rakušan i Němec Jára Cimrman, když nabádal začínající gamblery ve svém okolí větou: Vyhni se hazardu, vzpomeň si na Jardu!