Úplně mi to trhá žíly

V USA nemohli najít žílu odsouzence k trestu smrti. V Česku si politici na přání Jiřího Paroubka pustili žilou. A některým z nás to trhá žíly. Mě ne.

Krecove zily dokazi byt neprijemneordinace.cz

Když jsem byl malý, moje maminka si přála, aby ze mě byl doktor. Pod tím všeobecným pojmem si pochopitelně představovala lékaře. A tak mě od útlého dětství zásobovala literaturou plné krve, kostí, svalů, nemocí a uzdravení. A mě to nebylo sympatické. Nelíbí se mi tekoucí krev.

Ne, že bych se krve štitil, či že by se mi dělalo při pohledu na krev nevolno, ale nelíbí se mi. A nejen to. Od malička mám s krví a žílami problémy. Už když jsem v dětství stonal, užil jsem si při odběru krve pro sedimentaci i já i zdravotní sestra případně lékařka se mnou. Někdy to vyšlo až na potřetí a já jsem na rozdíl od jiných dětí dostal 3-5 obrázků za statečnost.

Přestože nemám krev rád, chtěl jsem ji kdysi, hned jak to bylo možné, darovat. Tehdy mi řekli, že to kvůli nějakým výsledkům nejde a tenhle argument jsem byl nucen vyslechnout i dvakrát o několik let později. Žíly mi teď způsobují pouze potěšení ve formě občasných křečí, což je takové milé dědictví celé naší rodiny.

Po přečtení dnešních zpráv jsem na své schovávající žíly zase o něco pyšnější. Zejména ze dvou důvodů. Za prvé mám šanci, že kvůli mě budou muset v Ohiu (iDnes.cz o tom píše tady) také odkládat popravu a za druhé jsem na rozdíl od jiných v pohodě. Dnešní uplácaná politická slátanina moje žíly netrhá. Nemohu je totiž najít.