Tatínku ne, to bolí

Přestože je soulož mezi příbuznými trestným činem, jedná se o jev v mnoha rodinách velmi běžný. Dobrovolný styk je pouze věcí svědomí a chtíče zúčastněných. Ale v případě pohlavního využívání dětí jde o zločin. Zločin, o kterém se nemluví a nepíše. Zločin, který nesmí být tabu.

ceskatelevize.cz

Jsem přesvědčený o tom, že více než třetina dívek a žen a téměř každý pátý chlapec a muž se stal v mládí a nebo dětství objektem sexuálního využívání někým z příbuzných. Statistiky nejsou dostupné, protože přiznání toho, že mě panenství zbavil tatínek, strýček a nebo bratr, je pro většinu obětí "rodinné tajemství". Přestože statistiky neexistují, jsem o množství výskytu tohoto jevu přesvědčený.

Možná, že nejde o nic nepřirozeného, protože podobné styky jsou ve zvířecí říši naprosto běžné. Je však otázkou, jestli člověk přeci jenom není něčím víc, než obyčejným zvířátkem. V případě sexuálního využívání dětí, totiž nejde ani tak o problém tělesný. Ale především o problém psychický. Podobná zkušenost vede v podstatě pouze ke dvěma scénářům. Buď je dětská oběť po celý život traumatizovaná vzpomínkou na to, jak to tenkrát s tatínkem bolelo. A nebo je dětská oběť tím zážitkem natolik ovlivněná, že se těší na to, až bude moci zasvětit do tajů krásna děti své.

Máte dceru? Dovedete si představit, že se s ní milujete? Máte syna? Dovedete si představit, že se s ním milujete? Máte neteře, synovce, bratry, sestry či rodiče, po kterých sexuálně toužíte? Nechci odpověď, ale diskuse je myslím na místě. Pokud jde o styk dobrovolný, nejedná se nejspíš o nic problematického.

Je však vůbec někdy styk ze strany dítěte dobrovolný? Nezavírejme oči a uši. Pokud v noci uslyšíme někde v paneláku dívčí pláč a vzlykající slůvka: "Tatínku ne, to bolí", vzpomeňme si, že jsme tam také. Pokud o tomto problému budeme mlčet stanou se z nás voyeři. Nic víc. Zřejmě je pro nás jednodušší hledat bubáky jinde.

A proto je na místě jednoznačné stanovisko. Já o pannenství svého syna či dceru nepřipravím. Jak jste na tom Vy?