Pracovní úraz v Afgánistánu jako politický problém

Vojenští i civilní zaměstnanci ČR v Afghánistánu i kdekoliv jinde jsou zaměstnanci jako každý jiný. Není důvod k výjimkám.

Každý rok se stane v různých profesích v České republice množství pracovních úrazů. Některé jsou lehčí a jiné těžší a bohužel na následky některých z nich umírají lidé. O naprosté většině z nich se nemluví. Ani na pracovišti, ani v rodinách, natož ve sdělovacích prostředcích.

Existuje jedna výjimka a já si myslím, že jde o divný precedens. Pracovní úraz zaměstnance Armády ČR v Afghánistánu. Je mi líto, že v rámci výkonu své práce zemřel. Nerozumím však tomu, proč je tomuto pracovnímu úrazu věnována taková publicita.
Každé zaměstnání má svá rizika. A je plně na rozhodnutí smluvních stran (v tomto případě Armády ČR na straně jedné a vyslaných zaměstnanců - vojáků na straně druhé) zhodnotit tato rizika jak finančně na straně zaměstnavatele, tak mírou rizika na straně zaměstnance. A práce zaměstnance Armády ČR v Afghánistánu není pro mě ničím jiným než riskantní prací. A taková riskantní práce si publicitu současného rozsahu nezaslouží. Je to nefér vúči ostatním obětem pracovních úrazů.