Paroubek určitě ne. A co ostatní? Aneb hledání lídra

Česká politika je plná lží, nenávisti, lumpáren a podvodů. Všechno se to tak však nějak motá kolem několika málo lidí, kteří sebe sama považují tu za lídry, tu za manažery a tu za mesiáše. Co mi na nich především vadí a je něco, co by mě na nich mohlo přitahovat?

Vybral jsem si těch pár nejvýznamnějších. Podle mediálního a ideového vlivu. Pochopitelně subjektivně. Ti, co v mém přehledu nejsou, považuji za trpaslíky.

Jiří Paroubek

Momentálně mlčící, ale zcela jistě nejvlivnější politik v ČR. Je typickým představitelem mesiáše, který je hluboce přesvědčen o tom, že bez něj to nejde. Zatímco v osobním kontaktu s neznámým člověkem, jde o mimořádně plachého muže, své ovečky dokáže pořádně seřvat. A svým hroším řevem a povahou tak dokáže v zákulisí strhnout běh věcí na svou stranu. Především to mu způsobuje slast. Nejde mu o nic jiného než o prodej svého vlastního mesiášského ega a rodinu a stranu používá pouze jako kulisu pro své ego, které je vždy v hlavní roli. Trochu se vyzná v penězích a penězovodech a tak nepotřebuje ve svém okolí nikoho, kdo by v oblasti supervize nad korupcí byl lepší než on sám. A pokud se stane nějaký průšvih, hodí to na Tvrdíka nebo nějakého jiného poskoka. Má panický strach z prohry, a proto udělá všechno proto, aby neprohrál. Okolí si toto jeho chování někdy může vysvětlit jako nespolehlivost. Ale jde o kalkul a součást hry. Pravda Jiřího Paroubka nikdy nebude zajímat, ale výsledek ano.

Václav Klaus

Momentálně druhý nejvlivnější politik v ČR. Protože si uvědomuje, že už se nezadržitelně řítí do politického důchodu a tím i do propadliště dějin, snaží se posledních pár dní na prknech, které pro něj znamenají veškerý svět, pořádně užít. Ve svém užívání používá všech dostupných metod jenom proto, aby vynikl on sám. Je si s Jiřím Paroubkem velmi podobný, a proto si už dlouho velmi dobře rozumějí. Zatímco dříve byl velmi arogantní, dnes už je spíš takovým hodným dědečkem. V životě i na obrazovce. Zbyl mu pouze dar ješitnosti v míře vrchovaté. Nedokázal se smířit s tím, že ho odkoplo jeho dítě ODS a tak se rozhodl, tuto stranu zničit. Udělal v tomto směru za poslední rok mimořádný kus práce. Byl to totiž Václav Klaus, kdo jediný věděl a čekal, že vládě Mirka Topolánka bude vyslovena nedůvěra a tímto svým tahem překvapil i Jiřího Paroubka. Posléze přišel s vlastním kandidátem na premiéra a tato konstelace mu vychází doposud. Česká ústava neumožňuje prezidentovi být zároveň včele vlády, ale než to Jiřímu Paroubkovi došlo, tak tomu tak de facto bylo. Dnes se o vládu Václav Klaus s Jiřím Paroubkem dělí. Spojuje je především ekonomická vazba na Rusko a sen o ekonomické spolupráci s Čínou.

Václav Havel

Může se zdát, že bývalý prezident už je pouze bývalým prezidentem, ale opak je pravdou. Možná, že je pouze loutkou v rukou lidí kolem bývalé Patrie - Zdeněk Bakala, Zdeněk Tůma a další. Ale faktem je, že politickou scénu stále velmi silně ovlivňuje. Má jen smůlu na vsazené koně. Posuďte sami. Nejdříve mu zkrachovalo Občanské hnutí, potom bohužel zemřel Josef Lux, Jan Ruml to s Unií svobody nezvládl a Zelení se rozpadli dřív, než si dokázali Mirka Topolánka ochočit definitivně. V současnosti se však Václavu Havlovi na domácí politické straně mimořádně daří. Založil stranu TOP 09, ke Klausovu premiérovi prosadil jako šéfporadce Vladimíra Mlynáře, udržel Tůmu včele ČNB a přesto si nezavřel úplně vrátka k Zeleným a lidovcům. Porážku utrpěl pouze jednu a to tu, že se mu nepodařilo prosadit do Bruselu jako eurokomisaře Vladimíra Dlouhého ani přesto, že si tento bývalý ministr svůj europost předplatil tučným sponzorským darem straně TOP 09.

To je všechno. Zbytek české politické scény jsou pouze kašpárci ve stínu těchto tří osobností. A do budoucna bude zajímavé sledovat, kdo je doplní či nahradí. Ať se dívám, jak se dívám, tak potenciální kandidáty na lídra mají pouze lidé kolem Jiřího Paroubka. Pravice reprezentovaná Václavem Klausem a liberalismus Václava Havla žádné lídry nemá. V obou případech je to škoda, protože nás v tom případě čekají dlouhá socialistická léta.