Nevíte někdo o někom kdo by mohl dělat ředitele? (1. část)

Listopadové události roku 1989 vnímal každý jinak. Mě bylo tehdy osmnáct let a pracoval jsem jako strojník energetických zařízení v chemičce v Záluží.

Každý den byl tehdy skoro stejný. V pátek 17. listopadu jsem po dvou dnech volna, z nichž jeden jsem věnoval výletu do podzimní Prahy, znovu přijel 5:35 ráno tramvají před bránu. Tak jako každý den jsme ještě před příjezdem vnitrofabrikového autobusu pokuřovali a probírali sport, ženský a politiku. Říkali jsme si, že už by se něco mělo konečně stát, když už i dederóni to otočili. A potom jsme odjeli vštříc píchačkám na teplárnu sedmistovku. Protože byl pátek a v práci byli i deňáci, nemohl jsem si číst tak intenzivně jako na jiných směnách a do toho archu jsem poctivě hodinu co hodinu zapisoval skutečné hodnoty z budíků. Po šichtě jsem šel domů a večer na pivko k Partíkovi. Zkrátka pátek jako každý jiný.

V sobotu 18. listopadu ráno byla tramvaj jako vždy prázdná a já jsem dojel k vrátnici v sedě. Teprve tam jsem se to dozvěděl. Prý v pátek večer v Praze zmlátili studenty tak, že jeden z nich dokonce zemřel. Mladej kluk, kterej umřel díky tomu, že ho jiný mladí kluci na povel zmlátili. Byl jsem zvyklý na všechno a také jsem si dovedl představit zásah vodním dělem. Ale tahle informace byla jiná. Měli jsme vztek. Četl jsem právě něco od Dostojevského a tak jsem měl náladu ještě pochmurnější. O svačině jsme se s kamarádem, který se díky našemu věčnému remcání stal na konci října novým úsekovým důvěrníkem, rozhodli. Musíme se k tomu vyjádřit. Na kus papíru jsem tehdy napsal, že nesouhlasíme s tím zásahem a podepsali jsme to. Nejdříve jenom my dva. A potom se přidali ještě tři další chlapi a jedna holka z laborky. Po šichtě jsem jel domů a slídil jsem po informacích. Znovu jsem zapojil ruské rádio značky VEF, na kterém se dala občas chytit Svobodná Evropa a hltal jsem informace. Ani jsem nikam nešel.

V neděli 19. listopadu jsem měl třetí ranní za sebou a už ráno nám před bránou začali na našem papíru podpisy přibývat. Lidé přestali mít strach.

Pokračování příště