Někdo prásk, že jsi Jesus!

Ten kdo prásk, ví kam jít . Hlavou svou nevěš Jesus. Je to kříž, pravdu mít. Je to kříž, přistup blíž, kousek blíž. Přistup blíž, nevěříš. Přistup blíž, máš tu kříž. Na něm Jesus, Jesus.

http://photo.net/photodb/user?user_id=1134864

Stalo se to nejspíš každému z nás. Někdo prásk, že jsem Džiz's. Někdo vyzradil bez mého vědomí někomu jinému něco, co si o sobě nemyslím ani já sám. A uvedl tak v pokušení mě i druhé. A ten, co to vyzradil, v klidu může odejít kam se mu zlíbí. Je z toho venku. A mě nezbývá nic jiného, než bojovat za svou pravdu. A ten boj se bude zdát mnohem snadnější v té chvíli, kdy si uvědomím, že mám někde poblíž kříž a na něm například Ježíše.

"Dav chce mít právo říznout. Někdo prásk hlavou tvou. Zvednul kámen a líznul sluncem šíji spálenou. Neslyšíš – přistup blíž – máš tu kříž. Kousek blíž – nevěříš. Přistup blíž – z prken kříž. Na něm Jesus – Jesus"

Díky druhým se velmi rychle a snadno dostanu jako potrava před dav. Minimálně do toho davu spadne má hlava. A já se tak rád opaluji na horském i nehorském slunci. A když se trápím a mám pocit, že jsem na všechno sám, mám někde poblíž kříž a na něm například Ježíše.

"Někdo nosí v očích dálku. Ten chce mít k slovům blíž. Šašek rád píchá válku do slabin – neslyšíš. Máš tu kříž – neslyšíš – tak jdi blíž. Nevidíš – neslyšíš. Přistup blíž – pochopíš. Že nejsi Jesus – Jesus"

A potom si uvědomím, že nějaké mé problémy jsou nic. Šašci píchaj válku a slabiny při tom bolí ženy, muže i děti. A nejspíš bude na místě uvědomění si toho, že nedokáže každý člověk, tedy ani já, vyřešit všechny problémy světa. Protože tohle dokázal ten na kříži. Například Ježíš.

"Začíná to končí. Nemáš žádný důvod slézt. Závod nedokončíš. Můžeš se ten kousek svézt. Jeden nebe dosáh a musel v stínu stromu žít. Ten kdo na dno sáh, vrátil se a chtěl zas pít. Chtěl pít z řeky, z louže světla."

Život je fajn. Začátek se mísí s koncem a ihned jak doběhnu jeden závod, vybíhám na druhý. Pokud najdu po cestě kolo, koloběžku a nebo si něco stopnu, dostanu se dál a dál běžet od stínu k stínu. Stromů je dost. Napiju se a poznám, že i z louže se dá pít.

"Kam vláčíš svý břemeno? Tu starou bednu přeplněnou. Tu starou káru naloženou. Kam vláčíš svý břemeno? Vždyť sotva po tom světě lezeš. Ztratils už pojem kam se vezeš. Kam vláčíš svý břemeno? Sotva se pravda v zemi skryje, už do ní ňáká svině ryje. Jó máš to kříž – břemeno. Za tebe Jesus náklad vleče. Je pozdě jít do sebe vkleče!"

A když to nepoznám, tak mám smůlu. Ale ani tak nejsem ztracen ani zatracen. Zazpívám si s Otou Balážem a Bárou Basikovou a dám si pozor na svině. Uvědomuji si totiž, že to za mě Ježíš vzal. Ne všechno, ale dal mi šanci a naději.

Nikdy není pozdě jít do sebe vkleče!