Miluj bližního svého, ale barák ať má bez věžičky!

Při příležitosti prvního dne křesťanské chanuky mohou evropští fanatici slavit. Referendum ve Švýcarsku jim TO zatrhlo a Dubaj se prý řítí do bankrotu. Je opravdu čas na oslavu?

Naprostá většina lidí na světě nejsou skutečně věřící. Ale naprostá většina lidí na světě je členy nějaké náboženské společnosti. Víra a členství není totéž. Skutečně věřící člověk miluje bližního svého a žije život tak, aby mohl být modlitbou či meditací. A takový člověk je krásný.

Kromě krásných lidí jsou však na světě i lidé jiní. Tolerance je pro ně nadávka a nebo nemoc a těm, kteří tolerantní jsou, takoví jiní lidé nadávají. Jiní lidé odsuzují extremismus někde, kde nikde nebyli a pouze na základě toho, že jim někdo něco přeposlal. Extremismus ve vlastním sousedství nevidí a nebo vidět nechtějí a to nemusí bydlet ani v Kuřimi, ani ve Vítkově, ani v Amstettenu, ale cosi tam někde a odtamtud odsuzují. A to jenom proto, že se to přeci ví a traduje.

Ať si kdo chce co chce říká, já mám na věc názor jiný. Upřímně si vážím každého krásného člověka. A je mi srdečně jedno, jestli vyznává učení praotců, syna tesaře, pouštního žokeje a nebo toho obtloustlého jogína. A výsledek referenda ve Švýcarsku mi večer nepokazí. Dnes si zapálím první adventní svíčku, popovídám si s přáteli jaká byla oslava svátku Eid al Fitr a v týdnu se pomalu připravím na chnauku židovskou. Pokaždé se totiž potkám s krásnými lidmi.

A jiným lidem vzkazuji toto: Mám Vás rád a je mi úplně jedno jakou věžičku si ke svému domu postavíte.