Máte rádi zvířátka?

Vzhledem k tomu, že se množí nesmyslné zprávy o tom, jak je potřeba pomoci týraným zvířátkům, je na čase se ozvat. I lidé si zaslouží ochranu. A to zejména před různými spolky.

I kytičky občas trpí.

Mám rád zvířátka. Rád je pozoruji v jejich přirozeném prostředí a snažím si z jejich chování vzít příklad. Například včely nebo hroši jsou svým chováním velmi inspirativní. Velmi zajímavé jsou i dokumentární pořady, které se chování jednotlivých zvířátek v jejich přirozeném prostředí věnují.

Mám rád zvířátka. Jako každý jiný normální člověk jsem masožravec. Možná bych dokázal za pomoci panthenolových a B12 injekcí žít i bez masa, ale mě masíčko prostě chutná. A tak si čas od času dám například vepřové kolínko nebo hovězí steak a nepohrdnu ani krůtí roládou a nebo dobrými mořskými plody. A ani v jednom případě neřeším, co předcházelo tomu, než se z těch zvířátek stala ta výborná krmě.

Mám rád zvířátka. Některá zvířátka jsou součástí zábavy a potěšení. Některá z nich účinkují v cirkuse, jiná zase na dostizích a některá zápasí. Buď mezi sebou a nebo proti člověku, jako například při koridě. Některá jiná zvířátka mají zase roli domácích mazlíčků a způsobují svým páníčkům a paničkám radost jako jakýkoliv jiný člen rodiny. Já sice žádné zvířátko doma nemám, ale nevadí mi přítomnost včel, pejsků, hrochů, tchořů a jiných zvířátek v domácnostech jiných lidí. Pokud těm kterým lidem způsobuje přítomnost zvířátek radost, je to v pořádku.

Mám rád zvířátka. Ale take mám rád lidi. A jsem připraven podpořit aktivity Spolku na ochranu před spolky na ochranu zvířat za jakýchkoliv okolností. Tam kam patří zvířátka, patří i člověk. A hloupost nic neřeší. Lidé a zvířátka žijí vedle sebe a člověk je chtě nechtě na vrcholu potravinového řetězce. Nic víc.