Mám krásný sen...

Když se probouzím, tak se dívám kolem sebe. Rozpoznávám. A přemýšlím o snech, které se mi právě dozdály. Mívám krásné sny. Tak jako každý. Snad.

flickr.com

"Ak hej, nepoviem. Ak nie, nepoviem. Mam krásny sen. Nepoviem, mám krásny sen."

Usínám v letadle. I Ty? A zdá se mi o létání i o přistávání. Monotónní zvuk motorů je melodií, která uspí každého. A já v letadle neprozradím nikomu, jaký sen se mi zdá. Ani té letušce, která se na mě krásně usmívá i tehdy, kdy si objednám pouze trochu vody.

"Čo viem a nepoviem. Ach nie a dopoviem. V tom sne sme my. Napoviem, len ja a ty."

Usínám na lodi. I Ty? A zdá se mi o tom, že pluji, plachtím a potápím se. Vlnky na levoboku i na pravoboku houpou tou lodí a já se cítím jako v kolébce. A v tom měkoučkém prostředí, kde všechno voní, usínám. A zdají se mi sny. Pořád se stejnými herci, ale i přesto mám ten nekonečný seriál rád. Nekonečný? Ano!

"Láska s tebou viem. Prežiť všetko čo sa dá. Ty si to, čo chcem."

Usínám ve vlaku. I Ty? A zdá se mi, že máme vždy dost páry a nebo elektřiny. A kolem mě se míhají stromy a věže kostelů. Neprobudí mě ani průvodčí a mě se zdají sny. Takové jaké se mi zdát mají, protože chci. A já se chci provonět k Tobě.

"Čo viem, rozpoviem. Čo nie, nepoviem. V tom sne sme my. Napoviem, v tom sne si ty."

Usínám v posteli. I Ty? Je mi teplo a lehko. Tělo si žádá odpočinek a duše je někde s Tebou.

"Láska s tebou viem. Prežiť všetko čo sa dá. Ty si to, čo chcem."

Usínám kdekoliv. Zdá se mi krásný sen. A já se probouzím vedle Tebe.