Když se snáší déšť v červnu

V červnu se podle pranostik snášel déšť zejména na Medarda a po něm. Letos je to zase jinak. A proto je na čase nacházet své stíny na nárožích. Pojďme si přečíst další píseň. Tentokrát zase od Kamila Střihavky a Báry Basikové.

soulcatcherstudio.com

"Když se snáší déšť (dál říjen spí). S tmou se kříží (na nárožích). Když se snáší déšť (jak součet tich). S tmou se kříží (dech, stín a smích)."

Země i její obyvatelé potřebují vláhu. Naši předkové se sice naučili s vodou žít, ale čím víc nás bylo, tám víc jsme si mysleli, že můžeme vodu pokořit, ohraničit a uvěznit. Voda je však živel a naše životy kříží i jindy než na pomezí tmy. I když tehdy je to nejmocnější.

"Když se snáší déšť. Dál můžem kráčet. Můžem jít. Smrt v útěcích. Nacházet své stíny. Své stíny míjet. Sedlou krev těch dní. Svou krev těch dní."

V dešti se dá kráčet bez holinek i s nimi. Pokud se smráká, máme šanci nacházet své stíny. Ten kdo své stíny míjí, proměňuje vodu v krev. A to se stává i těm, kdo to ignorují. Prší nám krev našich míjených stínů.

"Když se snáší déšť (v tajemných snech dvorů). S tmou se kříží (a s leskem střech). Když se snáší déšť (do mlčení stromů). S tmou se kříží (smrt v ulicích)."

Naše ulice se proměňují díky naší lhostejnosti v řeky. Na ulicích plave smrt a když voda opadne, je prázdno v ulicích i v duších.

"Když se snáší déšť. Dál můžem kráčet. Můžem jít. Smrt v útěcích. Nacházet své dávno. Své dávno míjet. Sedlou krev těch dní. Svou krev těch dní."

Před zodpovědností vlastní duše neutečeme. Můžeme to sice zkoušet. Můžeme bojovat proti času. Ale krev zmizelých a odplavených nás vždy dostihne.

"Když se snáší déšť. Dál říjen spí. Proč vnímat dál, co není. Dál říjen spí. Soupis loňských vražd. Svých stop a cest. Víc už není. Smrt v ulicích. Když se snáší déšť. Na beton a louky. Víc už není. Na nárožích. Když se snáší déšť. Jak pláč a píseň. Říjen spí. Dál říjen spí."

A spí i duben, květen, červen i jiné měsíce. Není to o kalendáři. Je to o nás a o nich.

"Řekni odkud jdem. Dál a deštěm. Řekni odkud jdem. S tmou se zkřížit. Když se snáší déšť. Sám jen s deštěm. Sám jen navždy. Smrt v ulicích. Když se snáší déšť. Své stíny míjet. Můžem jít? Dál říjen spí."

Zkusme pátrat potom odkud jdem. Zkusme přijít na to odkud jdem. Nejsme sami. A pokud na to přijdeme, zjistíme i to, kam jdeme.

"Když se snáší déšť. S tmou se kříží. Když se snáší déšť. S tmou se kříží."

Až potom vysvitne slunce.