Když nejde o život, tak jde o h....

Nevztekejme se. Nebo nám praskne žilka. Jsou důležitější věci a tam jde skutečně o život.

Maminka s dvema detmi na ulici v Accre.L.Matuska

Naprostá většina z nás netrpí hladem ani žízní. A přesto se vztekáme.Rozčilujeme se kvůli tomu, že nás někdo předběhl v obchodě nebo na blogu. Že se na nás prodavačka mračí. Že nám dal policista oprávněnou pokutu. Že si z nás v diskusi pod článkem někdo udělal legraci. Že máme malou a nebo rozbitou karmu. A kvůli jiným podobným malichernostem.

Většina z nás se vzteká, čertí, durdí a zlobí najedená a napitá. Máme i pár korun na nějakou tu elektřinu a připojení k internetu. A nebo nám slouží nohy tak, že jsme schopni dojít do nějaké internetové kavárny. Máme to vztekání snadné. A přitom vlastně o nic nejde.

Potkal jsem v pondělí maminku s dvěma dětmi. Seděli na ulici a měli hlad. Nevztekali se a dokonce se smáli. Přestože jim šlo o život, téměř nikdo si jich nevšímal. Koupil jsem jim vodu,banány a rybu. A oni mi poděkovali. Nic víc jsem ani nechtěl.

A možná je voda, banány a ryba lék. A tak až se někdo bude vztekat kvůli zákonům, nesmyslům, kodexům, hlouposti, diskusím a politice, dejte mu vodu, banán a rybu. Třeba to pomůže a nepraskne mu žilka. A nebo Vám poděkuje. To někdy bohatě stačí.