Kdo neumí jódlovat, není chlap

V Rakousku odsoudili jednoho chlapa, který jódlovat umí, za to, že jódloval, zatímco jeho soused, který jódlovat asi neumí, prováděl jakési náboženské úkony. Připomnělo mi to jednu písničku, kterou zpíval Jiří Korn a zkusil jsem si tu píseň zase přečíst.

"Můj dědeček byl fořt a tvrdil jedno: kdo neumí jódlovat, není chlap... A taky se nikdy neožení... A když se ožení, tak špatně - když neumí jódlovat."

Je to pravda. Když jsem byl malý, tak k největším dědovým pokladům a zábavám zároveň patřilo nahrávání si na starý kotoučový magnetofon B15 (nebo možná s jiným číslem) do praskajícího mikrofonu. A čas od času, asi tak dvakrát do měsíce, musel každý vnouček či vnučka do dědova mikrofonu říci nějakou básničku a nebo zazpívat písničku. Zvukové nahrávky z té doby se možná také někde zachovaly, ale v našich uších stále budou znít savné songy a texty: "Maličký klobouku…", "…ale to tričko bylo móóójééé…" a zejména "…nefoukej, zpívej…"

"Můj dědeček mě učívával jódlovat, holalí, holalí a hó. A říkal: uč se, nebudeš pak litovat, holalí, holalí a hó."

I já jsem se jednou s bratry domluvil a zkusil jsem dědu překvapit jódlováním. A tak se spustil své nacvičené "huíáé" a děda mi dal pohlavek a nahrávku smazal. A já jsem si jist tím, že přitom žádný náboženský úkon neprováděl. Snad jenom potom magnetofon vypnul a napil se piva a šli jsme všichni hrát kulečník.

"I když neumím to jako děda, jó dlej dí, jó dlej dí, zas to zkouším, mě to nedá, jó dlej dí a hó."

Mě ten kulečník nikdy nešel a ani jsem neměl a nemám tak pevnou vůli jako děda. Ten byl jednou poměrně vážně nemocný s průduškami a tak mu lékař řekl, že by měl přestat kouřit. Děda řekl, že tedy ano. A přestal. Nikdy v životě už si nezapálil. I já zkouším mít podobnou vůli. Ale na něco jsem krátký. Jsem příliš tolerantní. Stejně jako ostatní příslušníci mé civilizace.

"Můj dědeček mě učívával jódlovat, holalí, holalí a hó."

Zřejmě i toho Rakušana jeho dědeček učívával jódlovat a on se to na rozdíl ode mě naučil. Je přeci celkem vtipné jódlovat, smát se přitom a ještě svým jódlováním napodobovat hlas toho strejdy z minaretu. Nikoho tím neuráží, ale směje se a chce, aby se smál i jeho soused. Ale soused neumí jódlovat a není chlap. Ale má výhodu v tom, že všichni jeho ne-přátelé nejsou takoví idioti jako někteří ne-přátelé toho Rakušana.

"Jó dlej dí, jó dlej dí, jó dlej íého, dlej íého dlé. Jó dlej dí, jó dlej dí, jó dlej íého, dlej íého dlé."

A tak jódlujte přátelé. Třeba se to naučí i nábožensky zfanatizovaní sousedi a až se z nich stanou chlapi, zajódlujeme si spolu.