Každý má někde svoje Vizovice!

A je celkem jedno jestli jsou na Moravě, v Čechách, na Slovensku a nebo v Africe. Nezáleží ani na tom zda se v kalendáři nějaký měsíc začíná či končí. Hlavní jsou lidé kolem nás, úsměv na tváři i na duši a teplo v nás.

"Když se s vínem probouzí den. Jen já a to víno tady jsem. Já včera s vínem šel jsem i spát. A to mám rád"

A nebyl jsem sám a nebudu sám. A ani on, ona, oni, Ty, my i všichni nebudou sami. Je proč, je zatím stále zač a vždy je nač pít. A i lékaři radí, že víno je zdravé a ovoce též. A každý má po správném šláftrunku ten správný sen, který je nutné odsnít, aby se dal posléze i odžít.

"Po vínu s po slivovici jako balón já mám makovici. Stejně si musím ale panáka dát. Já to mám rád"

Kombinovat a improvizovat se musí. A každý jednou zjistí, že některé kombinace jsou dobré pouze v teoretické rovině. Stojí to za to. Nastavit tvář, rozbít si hubu a vystřízlivět. A hlavně stát a jít dál. Vždy se najde někdo, kdo Vám podá ruku. A totéž očekává i od Vás. A tak nikdy žádnou sklenku podanou od srdce neodmítejme.

"Tam kde leží Vizovice. Tam jsme přece my a slivovice. A dobrých lidí co mám tu čest znát. Co je mám rád"

Vizovice jsou všude. Je třeba se jen rozhlížet a pít. Potom se nám v hlavě rozsvítí.

"Tam vychází i Trnky brnky. V lesích jsou jak žirafy tak i srnky. Tam Ti nikdo život nebude brát. Jenom o játra se musíš bát"

Humor je kořením života a ten kdo ho neumí vyprávět, musí ho občas číst a nebo poslouchat. Ale tahle medicína se musí brát pravidelně, protože jinak člověk skončí v ZOO jako žirafy a mufloni. A pokud se nedomluví tak na něj čeká už jen kravín a nebo prasečák.

"Touhle písní chtěl jsem jen říct, že jsou místa, kde bude Vám líp. Každý má někde svoje Vizovice, kde jsou známí a ne pijavice"

Život je o hledání. Cesty ven. Cesty tam. Cesty zpátky. Cesty do. Cesty k. Cesty dovnitř. Cesty kam. A cesty s kým. A já Vám všem přeji abyste celý příští rok tu správnou cestu do svých Vizovic se sklenkou v ruce a s úsměvem na duši nacházeli!