Ja děngy prapil v báre...

...tam v báre na bulváre. I mnógo čtenářov ja potratil. Kakája nátura, takája kultúra, kakája kultúra, takoj server idněsskij.

Tak jsem konečně v bulváru. Sice tajně, ale jsem.

Dříve jsem blogoval více méně tajně, ale jednoho krásného dne jsem se před více než dva roky rozhodl, že budu psát své plky, plčky, cancy a jiná moudra někam do serióních končin kyberprostoru. Vybral jsem si iDnes.cz, protože jsem nic jiného tak seriózního neznal.

Bavilo mě to. Psal jsem si co jsem chtěl. Četl mě každý kod chtěl a jen tak náhodou na můj text narazil na úvodní stránce iDnes.cz a nebo jsem si jen tak diskutoval s náhodnými neznámými, ze kterých se v mnoha případech stali virtuální známí. Občas mě chytí za slovo, občas za něco jiného a někdy se celkem oprávněně na nějakou to mojí perlu naštvou. A to mě také bavilo a baví.

Bavilo mě potkávání se z písmenkami neznámých lidí a příběhů a díky blogům jiných jsem měl rád i stránku iDnes.cz. Více než 23 tisíc dukátů je důkazem toho, že jsem se vracel rád a díky iDnes.cz jsem se dozvěděl množství zajímavých věcí. Bavilo mě si odklikávat na přehledně uspořádané rubriky a ostrovy světa iDnes.cz.

Protože mám blogy rád, budu je dál psát a číst. Ale protože jsou v dnešním světě bulváru iDnes.cz zastrčeny někde za Receptářem a dokonce i Evy a Vaškové mají na první stránce iDnes.cz důstojnější místo, budu blogy číst pouze prostřednictvím rss čtečky.

A dukáty? Ty bych rád věnoval na charitu a nebo nějakému šikovnému programátorovi, který by nakódoval novou stránku pro seriózní portál. Až se přátelé z iDnes.cz z bulváru vrátí, dejte vědět. Já mám času dost.