Co budeme dělat?

Nebýt té brigády pro pár tisíc lidí, která spočívala v sezení, zapisování, pečetění a sčítání, tak byla včera docela normální sobota. Někde svítilo i sluníčko a celý den byl tak nějak fajn. A potom to přišlo.

František byl ráno na golfu. Celkem mu to šlo a na prvních třech jamkách byl pouze jednu ránu nad par. Potom se sice zhoršil, ale nakonec tu devítku dal za šest ran nad par a tak byl se svým výsledkem spokojen. Zavolal jedné ze svých milenek a pozval ji na oběd. Potom se spolu jeli podívat na chatu a po příjemných chvilkách strávených s milou dámskou společností si zapnul televizi. Byl z těch čísel v šoku. Seděl u obrazovky jako přilepený a naprosto ignoroval doteky, které mu ještě před malou chvílí byly příjemné. Františkovi pomalu docházelo, že těch 30 miliónů, které nasypal do kampaní jednotlivých subjektl tak, aby se dostal k těm třem zakázkám, jsou fuč. Bude muset začít znova a vůbec neví kde, jak a s kým. Měl po náladě a celou noc nespal. A ani nic jiného. Bude mu chvíli trvat, než se zase najde. Ale právě v této chvíli neví co bude dělat.

Marián byl ráno na burze. Pozdravil se s ostatními a celé dopoledne prodával autorádia a obaly na mobily. Dneska to celkem šlo, protože bylo docela hezky. Prodal skoro všechno a zbytek odvezl Honza do garáže. Dal si kebab u Turka a šel do herny. Pozdravil se s barmankou i kámošema a sedl si k automatu. Po půl hodině byl lehce v plusu a tak to vyndal a šel zkusit ještě ruletu. Tam prohrál a tak šel domů. Hned po příchodu k němu přiběhla jeho Tamara a řekla mu, že prý ve volbách vyhráli gadžové, a že jim určitě zase vezmou nějaké dávky. Marián stál chvilku jako opařený a potom si sedl vedle plačící Tamary. Třeba bude dobře, zalhal. Ale ve skutečnosti měl po náladě a celou noc nespal. A ani nic jiného. Vůbec neví co bude dělat.

Jaromír byl ráno na procházce se psem. Cestou si v trafice koupil cigarety a kafe a potom celé dopoledne nervózně přepínal televizi z jednoho sportovního kanálu na druhý. Jaromír je celkem zdravý chlap, ale už pár let je v částečném invalidním důchodu a nejčastěji se vykytuje doma. Dřív občas zašel do hospody na jedno až deset, ale od té doby co to všechn podražilo, popíjí pivko doma. V současnosti preferuje pivo v plastové lahvi, protože vyjde levněji. Přesně ve 14 hodin Jaromír s cigaretou v ústech přepl na ČT24 a zůstal jako opařený. Nevěřil tomu a když slyšel vyjádření komunistického lídra, tak byl klidný. Přeci nás, důchodce a sociálně slabé, nehodí přes palubu. Načež si otevřel další pivo. Večer už bylo jasno a Jaromír zjistil, že ty odhady se nemýlily. Bylo mu na nic. Nechtělo se mu ani pít, ani jíst a ani kouřit. S Martou se ten večer vůbec nebavil a celou noc nespal. Má strach a vůbec neví co bude dělat.

Ale jinak byl včera opravdu hezký den. Alespoň pro mě.