Čech se pokusil zabít amerického prezidenta

I ruský prezident měl na mále. Ale nakonec se ukázalo, že rafinovaný atentát přežil. Ale mrtvých bylo přeci jen dost. Ještěže se objevil výrazný Ararat po pravé ruce a letuška s vonící krmí po ruce levé. Jinak bych to nepřežil ani já.

Nějak mě ten Ararat úplně vyvedl z míry. Menu bylo halál jako obvykle a tak bylo vlastně košer a já jsem si pomalu přehrál poslední 3 hodiny pozpátku.

Než se ukázalo, že ruský prezident atentát vlastně přežil, kochal jsem se občas pohledem na hory Kurdistánu a kručelo mi v břiše. Pil jsem jednu vodu za druhou a můj soused byl čím dál tím víc nervózní z toho, že chodím často čůrat.

Někde na Bagdádem se to stalo. Vojenský atašé české ambasády ve Washingtonu se po setkání se slanou agentkou pokusil zavraždit amerického prezidenta. Atentát se jim nezdařil a český důstojník přitom zemřel. To bylo vážně na panáka. Samozřejmě nealkoholického.

Už na konci Perského zálivu, těsně před Basrou se ukázalo, že slaná agentka kromě toho, že je nejspíš agentkou dvojí, nemá vůbec jasno ve svém poslání. A tak jsem si k těm preclíkům dal rajčatový džus.

Oba zajímavé články v Gulf Times byly přečteny a na té malé sedadlové televizi jsem nenašel žádný film s Meryl Streep nebo Kim Basinger nebo tak něco a tak jsem si nakonec vybral film s Angelinou Jolie, která je také dost dobrá. Film se jmenuje Salt (slaný) a tak to třeba bude fajn. Angelina si určitě zaskáče, zbije a zničí pár nepřátel a já alespoň nějak přežiju tu dobu, než mi donesou konečně něco k jídlu.

Už jsem byl docela rád, že jsem svět dutých a frý šopů terminálu 3 na letišti v Dubaji, mohl opustit. Bylo tam hned ráno v listopadu 30 stupňů Celsia a tak nějak už mi to tam nebylo košer.

Mám chuť na vepřovou. A pivo. A pár dní bez lítání.