Bratři a sestry, církev je příspěvková organizace!

Je podivné, že se se státem soudí něco, co je v podstatě pouze příspěvkovou organizací.

Vážím si církví a náboženských společností. Umožňují svým návštěvníkům, členům a příznivcům nacházet odpovědi na různé více či méně důležité otázky. Někdo je ke svému životu potřebuje a někdo ne.

Provoz takové církve či náboženského spolku něco stojí. Na některé činnosti a potřeby si tyto organizace umí zajistit příjem prostřednictvím darů či podnikání sami a na některé činnosti ne. Nevím jestli tyto organizace generují nějaký zisk, ale vím to, že nemalou část financí na svůj provoz, čerpají ze státního rozpočtu. Jsou tak paradoxně placeny i těmi, kterým jsou ukradení a nebo je dokonce odmítají. Vzhledem k tomu, že dostávají od státu příspěvky, jsou z logiky věci příspěvkovými organizacemi.

Marketing těchto organizací používá různé metody. Některé jsou povolené. Například reklama formou kalendáře a svátků. Využívání interiérového designu a občasná multimediální prezentace. Církve používají i metody, které jsou na hraně. Například bulvární metody, souzení se kvůli umělým problémům a následná medializace neúspěchu a jitření vášní. Zakázané avšak používané jsou metody vymývání mozků sedících, ležících i kolemjdoucích příznivců.

Osobně neznám žádnou jinou příspěvkovou organizaci, která by se soudila se svým chlebodárcem. Příspěvkové organizace s názvem církev a nebo náboženská společnost by se měly zamyslet a sdělit to svým ovcím, aby se dokázaly rozhodovat. Pak si na jejich vysílání třeba přepnou i Ti, jejichž mozky zatím vymyty nebyly.