Blog jako známka punku

Někdo má rád vdolky, jinej zase holky. A někdo se zakousne čas od času do obojího. A i když jsou mezi námi takoví, co nesnáší ani vdolky ba ani holky, není důvod k tomu, abych z toho druhého udělal méněcenného a sebe umístil do klubu pro vyvolené. I když to třeba skutečně je známka punku.

"Holinky nosil vždycky naruby, myslel si že je to známka punku. Kohoutí hnát si zapích do huby, myslel si že je to známka punku. Teplej rum pil i když potom blil,
myslel si že je to známka punku. Co hořelo to vyhulil, myslel si že je to známka punku."

Něco si někde přečetl a líbilo se mu to. A tak šel za tím a snažil se v tom vzdělat. A když už to měl, tak se pochlubil všem kolem. A najednou zjistil, že není připraven na diskusi. Lidé kolem měli jiný názor, než ten jeho vyčtený. A on se v tom začal plácat. Až jednoho dne se rozhodl blogovat na idnesu. Protože to je IN.

"Ale holky říkaly. Že punk je jinde. Ale holky říkaly. No, to snad není možný."

Ale potom se v diskusích pod blogy začali objevovat podivné nicky a nickové a začali si z něho dělat legraci. Nejdříve se snažil diskutovat, ale bylo to pořád horší. A tak se poradil z holkama a ty mu poradily, aby šel blogovat jinam. A tak šel. A byl zase IN.

"Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet, myslel že je to známka punku. Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet, myslel že je to známka punku. Uznával jen kapely co neuměly hrát, myslel že je to známka punku. Kolem krku nosil umělohmotnej drát, myslel že je to známka punku."

Bylo tam krásně. Všichni ho za jeho názory chválili a v diskusi byly vždy jen souhlasné názory. Ale najednou si začal všímat, že těch čtenářů je proklatě málo. Oproti idnesu ani ne desetina a tak tesknil. Ale hřál ho pocit, že je mezi svými, a že je IN.

"Ale holky říkaly. Že punk je jinde. Ale holky říkaly. No, to snad není možný."

Znova následovala porada s holkama a tentokrát byl závěr jasný. Jdi zpátky na idnes. Přijde hodně čtenářů a Ty budeš zase IN.

"No, ale kdo není. Boží nadělení. Nedělejme z punka tupce. No, ale kdo není. Boží nadělení. Každý zboží má svýho kupce."

A tak se vrátil. S velkou parádou se uvedl blogem, kde napsal, že je zpátky. A potom přidal další texty, kde dal jasně najevo, že se nezměnl, ale naopak přitvrdil. Rozhodl se, že bude blogem válčit. A to je podle něho IN.

"Křivák nosila vždycky naruby, myslela že je to známka punku. Rtěnku si nanášela rovnou na zuby, myslela že je to známka punku. Smála se jenom smutným věcem,
myslela že je to známka punku. Hrála v kapele s Jardou Švecem, myslela že je to známka punku."

Aby byl tajemný, vydával se za ženu. A nebo možná od samého začátku ženou byl. Ale rozhodně to úspěšně tajil. A nepřipustil diskusi. Protože to je podle něho IN.

"Ale lidi říkali, že punk je jinde. Ale lidi říkali, že punk je jinde. Ale lidi říkali, že punk je jinde. Ale lidi říkali, no, to snad není možný."

A když se potom někdo zase ozval, napsal sprostý blog, protože věděl, že jeho věrné ovce přijdou a zaklikají tak, že bude uspokojen. A diskuse pod blogy nechal vypnuté, protože to je podle Něho (Ní) IN.

Nevím co je známka punku, a proto diskuse nevypínám. Jsem totiž OUT.