Barvy v pohybu

Ve všech různých průvodcích a cestovních příručkách najdete obrázky budov, přístavů, letišť a přírodních scenérií. V průvodcích chybí lidé. A přitom všude jsou především lidé. A pohybují se. Tedy většinou. Vítejte v Kapském městě.

Vykouknu z okna a říkám si: Kde jsou lidé?

Nejspíš se za nimi musím někam vypravit. A vida, tady jich pár je.

Zřejmě jde o lidi bez domova, kteří se přišli k moři zchladit. Má tu jen 13 stupňů a tak je také možné, že si prostě jen přišli zchladit pivo.

Některým místním je zima a tak se zahřívají tvorbou drátěných předmětů.

Zeptal jsem se jedné dámy na cestu, ale nebyla moc ochotná. Poradila mi až ta druhá. Asi.

Také si nejspíš nevěděla úplně rady, ale já jsem se na cestu vydal. A nešel jsem sám. Šel se mnou ochrankář.

Paní v oranžovém tričku.

Muž v červené kšiltovce, který se tak jako já obhlížel za mladou dámou, která kráčela opačným směrem.

Asi dnes neměla stejnou cestu.

Nejspíš se tomu divil i parkovací manažer.

A muž v klobouku.

A dost možná i další lidé.

No nic. Je čas jít dál.

Sem tam někdo přejde silnici jen tak.

A někdo si radši počká na semafor. Tak jako paní s nákupem.

Muž v čepici.

A nebo dvě slečny, které jdou zase na druhou stranu.

Cestou mě dohonil i jakýsi řemeslník.

Ale já jsem se steně jako tato žena nezadržitelně blížil k nádraží.

Před nádražím někteří lidé vysedávali.

A jiní pro změnu pospíchali na vlak.

Rozhodl jsem se, že se porozhlédnu kolem.

A zpátky pojedu taxíkem. Že bych se zeptal toho sedícího muže?

A nebo spíš nějaké ženy. Odkud že ten sběrný taxík zpátky jede?

Nene. Tahle paní toho má na svých bedrech dost. Ta mi nejspíš neporadí. A co ti mladí lidé před vchodem do kina?

Ani u nich jsem nepochodil. A tak prohodím pár slov se stánkaři.

Mrknu se ještě do parku. Aha, pardon. Nejspíš ruším.

Nechám si utéct další mladou ženu.

A nakonec mi nějací dobří lidé stojící u popelnic poradili.

Nasedám do taxíku.

A za necelou čtvrdhodinku jsem doma. Vyhlédnu z okna a vidím zase jenom moře a pláž.

Barvy byly celý den v pohybu a zůstává to ve mě. Svět je barevnej. Kapské Město je barevné. A já jsem taky barevnej. Hezké léto přeji.