Arabela nebo Xénie?

Když jsme byli náctiletí a mladší dělili jsme se na ty, kterým se při nočních polucích zdálo o Arabele a na ty, kterým se zdálo o Xénii. Holky snili nejspíš o Petrovi Majerovi a někomu se možná zdálo i Darince a o tom jak zpívá.

"Keby som bola princezná Arabela. A v škole by som volačo nevedela. Tak by som zmizla preč rovno spred tabule. Na druhú stranu našej zemegule."

Všechno nám tehdy přišlo strašně komplikované a složité. A mnozí z nás si přáli být někde úplně jinde. Někomu se to třeba podařilo a na druhou stranu zeměkoule se podíval.

"Obliekla by som si i plášť zázračný. Život v škole by bol stále senzačný. Arabela, Arabela príď. Obliekla by som si i plášť zázračný. Život v škole by bol stále senzačný. Arabela, Arabela príď."

I bez zázračného pláště nám bylo hezky. Věděli jsme, že jednou ta správná Arabela a nebo Xénie musí přijít. A Petra Majera bylo tehdy možné potkat skoro na každém školním dvoře.

"Keby som bola princezná Arabela. Nič by som doma pomáhať nemusela. Prach by jej prsteň premenil na lentilky. A kopu riadok na hrášok malilinký."

Domácí práce byly nudné tehdy i nyní. Ale bez nich to správné teplo domácího krbu nenastane. A tak jsme se přemáhali tehdy a děláme to rádi někdy i teď.

"Na všetko by stačil prsteň zázračný. Celý život by bol viac než senzačný. Arabela, Arabela príď."

A když se nám třeba něco nedařilo, toužili jsme po prstenu. Jenom s ním na prstu zatočit a věechno rázem jde. Ale co když to jde i bez prstenu?

"Na všetko by stačil prsteň zázračný. Celý život by bol viac než senzačný. Arabela, Arabela príď."

A potom jsme přišli na to, že tím zázračným prstenem jsou vlastně prsteny dva. Takové ty malé kroužky, které jsou na různých prstech různých rukou, ale symbolizují něco společného. A takový život je potom senzační, povede-li se.

"Keď toľko stonáš tak som priletela. Ako sa voláš, vrav, ja som Arabela. Ak nechceš odísť zo školy s veľkou guľou tak sa do plášťa neskrývaj pred tabuľou."

Žádný plášť není tak veliký, aby nezakryl slzy a pláč. A velikou kouli můžeme dostat i jinde než ve škole. A žádná špatná známka není důvod k nesprávnému rozhodnutí.

"Pozri toto je ten môj plášť zázračný. Nezaručí ti však život senzačný. Ak ho však chceš tak ja ti ho dám. Pozri toto je ten môj plášť zázračný. Nezaručí ti však život senzačný. Ak ho však chceš tak ja ti ho dám."

Vždy se někde najde nějaká princezna a nebo princ, který nám plášť nabídne. Pod jeho ochranou a spolu vyřešíme vše snáz.

"Čo sa tak dívaš, to som ja Arabela, veď si sa mnou tak veľmi stretnúť chcela. Prsteň ti však prach nezmení na lentilky. A kopu riadu na hrášok malilinký."

Nelekejme se zrcadel. Mají pravdu. Žádný obraz není tak křivý aby se nedal narovnat. A lentilky i hrášek jsou fajn i pod kobercem.

"Pozri, na prste máš prsteň zázračný. Nezaručí ti však život senzačný. Ak ho však chceš tak ja ti ho dám. Pozri, na prste máš prsteň zázračný. Nezaručí ti však život senzačný. Ak ho však chceš tak ja ti ho dám."

A tak se v slabších chvílích podívejte na ten jeden prst. Uvidíte tam prsten, ke kterému patří i prsten druhý. Že tam žádný nevidíte? Tak si ho alespoň představte. Ten druhý prsten určitě někde je.

"V rozprávkach to obyčajne trochu ináč býva. V rozprávkach sa už nejeden prazázračný zázrak stal."

Zázraky se dějí dnes a denně a nejen v pohádkách. Pohádky jsou o nás. Nejsou z jiné říše. Máme stále šanci je žít.

"Hmmm. Veru nie - nič nepadá z neba. Spoľahni sa len na seba. Buď rada že život nie je televízny seriál …"

A tak i když občas havarujeme a nebo někomu nechtěně ublížíme, nemusíme se bát. Pokud budeme chtít, Arabela přijde a naší duši pomůže.

"Arabela .. Pozri !! Nad nami je veľký mrak !! Poďme sa skryť !! Poďme sa skryť to nie je mrak, to je Rumburák …"

A nebo přijde Rumburak. A i ten je v podstatě dobrák. A nešťastný nemusí být ani havran. A tak otočme prstenem. Bude nám líp a budeme se zase smát.