Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Uprchlí uprchlíci aneb nevděčnost táhne světem

Měli zůstat tady, být nám vděční, naučit se česky a vychovávat děti podle našich kulturních hodnot. Měli dostat byt, práci, azyl. Měli právo na tlumočníka, právo být se svou rodinou, být v bezpečí. Proč to nevyužili? 

 Proč nejednali tak, jak jsme očekávali? Koho tím poškodili nejvíc? Své krajany, nás, sebe?

Uprchlíkem je někdo, kdo musel z politických, náboženských nebo bezpečnostních důvodů (např. kvůli válce) opustit svou zemi a dostat se do země bezpečnější. Tak takhle bych asi definovala uprchlíka dětem, které by se mne ptaly, kdo to je. Ale děti se neptají, děti to dnes dobře vědí, uprchlíci se skloňují ve všech 7 pádech. Ale co když uprchlík uprchne z bezpečné země někam dál? Tak, jak to udělala řada uprchlíků, kteří se dostali do České republiky (a nejen ti, co se sem dostali díky Generaci 21). Jak tohle vysvětlit?

Když jsem se přestěhovala na úplně jiné místo republiky, do vsi, kde pro mne byli všichni lidé cizí, zjistila jsem, jaké to je být „jinde“, kde se dodržují jiné zvyky, lidé mají jiný naturel a dodržují si od přivandrovalců odstup. Místní vás nikdy nepřijmou, jste věčnými cizinci, jste těmi „divnými“ a šeptají si o vás (a i kdyby to nebylo stejnou řečí, vyrozumíte, že to není nic lichotivého). Vím, jak je to těžké. Nevím ale, jaké těžké je to být „úplně jinde“. Jen tuším. Musí to být hodně drsné. Jiná řeč, jiná kultura, zájem médií… Stesk po tom, o co člověk přišel, když svou zemi neopustil dobrovolně.

Nechci soudit. Snažím si to představit. Zavírám oči. Prchám. Mám s sebou jen pár věcí. Jsem odkázaná na pomoc těch, které potkám cestou. Pokud mně a mé rodině šlo v rodné zemi o život, cítím úlevu. Ne nespokojenost. Cítím vděčnost, že mohu být někde jinde, že se se mnou někdo dělí o svůj prostor, o svůj blahobyt, že mi někdo pomohl „vytáhnout“ mě z válečného svrabu. Možná takové pocity cítíme my. Předpokládáme, že i „oni“ to budou cítit stejně. Že budou stejní, že se budou chovat stejně. Možná je to jinou náturou, jinou civilizací, jinou úrovní poznání a kultury. Možná jinde neznají vděčnost, tak jako lidé kmene Kwakiutl neznají slovo „děkuji“. Blbost, budeme je stále omlouvat? Vždyť jsme stejný druh!

O co těm lidem tedy šlo? Zachránit holý život? O lepší živobytí? Nebo o ještě lepší živobytí? Nebo radši o to nejlepší? Usmlouvat lepší podmínky? Místo prstu ruku?

Uvažovali skutečně o návratu do své původní vlasti? Není to tam tedy tak hrozné? Nešlo jim tam o život? Nebo to bylo jen zametení stop, které mířily rovnou na západ?

Přišli sem s tím, že tu zůstanou nebo už s tím, že se tu jen zdrží?

Učinili v Čechách tak negativní zkušenost, že zjistili, že tu nemohou zůstat? Chovali se k nim Češi nějak nenávistně?

Svým jednáním jednoznačně poškodili další krajany, kteří sem mohli přijít po nich. Mysleli na ně při svém rozhodování? Pochybuji. Lidé jednají vždycky sobecky. Když o nic nejde, tak se ještě mnozí dokážou ohlížet na druhé. Jde-li ale o vážnou věc, nikdo kolem sebe nekouká.

Vzpomněli si na lidi z Generace 21, na pořadatele akce, že jim způsobí problémy? Ne a i kdyby – bylo jim to jedno. Ať je za svou pomoc každý náležitě potrestán.

Nevím, ale asi si malují budoucnost v Německu růžověji. A o růžovou jde především, to ví i výrobci Barbie.

Když je Německo odmítne, bude je ještě ČR chtít? Dá jim azyl? Budeme se divit, když ne?

Jsme jací jsme, a proto se nás dotklo, že oni naší pomocí „pohrdli“ a nevděčně utekli pryč. A možná to není jen zklamání. Možná cítíme i vztek. Máme na něj právo? Možná jsme vložili do projektu naději, možná i své peníze, možná jsme přesvědčovali druhé, že to má smysl. Možná jsme jen přihlíželi. Přesto - cítíme se být podvedeni.

Kdo nás měl podvést? Věřím zástupcům Generace 21, že jednali z nejryzejších důvodů, měli snahu pomoci a pečlivě vybírali komu (vybírali ty nejohroženější, vybírali i s ohledem na to, aby příchozí zapadli mezi naše krajany, vybírali křesťany). Možná vše nebylo do puntíku skvělé, ale jejich práce si vážím. I oni měli očekávání. I oni jsou teď zklamaní. A zoufalejší jsou asi i proto, že to teď všem musí vysvětlovat. Nejdřív museli vysvětlovat, proč projekt chtějí, přesvědčit druhé lidi, vládu, aby se přesun uprchlíků mohl uskutečnit. Teď musí vysvětlovat, proč jednali druzí lidé tak a tak. Na to se těžko odpovídá. Těžko se obhajuje někdo, kdo vás samotné zklamal. Jsou to ti, co nás podvedli? Měli očekávat dopředu, že se někdo zachová tak, jak se zachoval?

Nelituji, že jsem Gen 21 podporovala. Radši budu někoho podporovat v dobré snaze a později litovat než odmítnout pomoc či zajímavou myšlenku na začátku. Co je nepochopitelného na tom, co se stalo? Prostě nevděčnost táhne světem, táhla vždycky a táhne i dnes spolu s uprchlíky. Nechci ale podmiňovat svou pomoc vděčností. Pokud nabízím, pokud dávám, nečekám přece nic zpět. Ani vděčnost. Navíc musím důvěřovat. Buď neziskovce nebo druhým lidem. Nebo se musím zvednout z křesla (či počítačové židle) a jít pomáhat sama. A to někdy nejde, třeba proto, že je to daleko, že to neumím, a nebo se mi prostě jen nechce.

Nikdo nás nepodvedl. Nikdo nám nesliboval, že lidé budou charakterní, loajální, skvělí… Lidé budou vždycky stejní – různí, proměnliví, plní strachu i snahy „získat víc“. Lidi budou dělat pořád stejné chyby. Pokud si sami nespálí prsty, nemůžou vědět, jaké to je. Jak to bolí. Kdo si neváží mála, nemívá někdy také nic. To je z Krkonoškých pohádek. Platilo to Trautenbergovi. Platí to i každému z nás.

Přeji uprchlíkům klidný život. Přeji jim bezpečný domov. Ne Indomeni. Calais, Zaatari… Uprchlický tábor není domov. Uprchlický tábor není skutečný život. Nechodíte do práce, neobděláváte půdu, o nic se nestaráte… Přeji všem, kteří bloudí Evropou, aby našli svůj skutečný domov. Místo, kde se budou cítit nejen bezpečně, ale i přijímaní, užiteční, smysluplní… Pořád si myslím, že ten nejlepší mohou najít jedině ve své původní zemi. Pokud se tam změní politická situace, skončí válka, zlepší hospodaření… Měli bychom naši pomoc napnout tímto směrem. Bude nás to zase něco stát? A co případné zklamání? Nevadí, jedno ještě unesu.

Autor: Irena Materna | čtvrtek 14.4.2016 12:02 | karma článku: 20,88 | přečteno: 1715x
  • Další články autora

Irena Materna

Zavřít neočkované až zčernají!

Škoda, že nejsem poradcem ministra zdravotnictví. Pomohla bych mu s tečkou: "Nezaberou - li současná opatření- přitvrdíme! Akorát bude nutné propustit násilníky, zloděje a vrahy. Musí se uvolnit věznice. Bude jich brzy třeba."

24.11.2021 v 8:37 | Karma: 37,54 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Ostatní

Irena Materna

Chřipka žaluje Koronavirus. Přidejte se!

Máte už koronaviru plné zuby? Také vám zprávy o Covid-19 pokaždé hnou žlučí? Leží vám ten virus v žaludku a zvedá mandle? Nejste sami! Ústavní soud řeší novou stížnost: Virus Chřipky podal podnět na nekalou soutěž.

20.11.2021 v 14:14 | Karma: 29,64 | Přečteno: 616x | Diskuse| Ostatní

Irena Materna

Zakázali zpívat! Dyť se máme jako v pohádce!

Už je to tady! Tak nám zakázali zpívat! Není pochyb, v jakém to žijeme království. K Miroslavovu to má daleko. Zlý král s námi mává dle svého. Přikáže to a ono, zakáže tamto, nedovolí dýchat... A ovečky poslouchají!

1.10.2020 v 7:10 | Karma: 18,52 | Přečteno: 379x | Diskuse| Společnost

Irena Materna

O pokoronavirové dietě bez trápení

Taky jste při koronavirovém období trošku přibrali, získali nějaký ten faldík a teď nevíte co s tím? Po dobrém obědě je třeba se vážně zamyslet co dál! Dietu, širší černé šaty či pytel nebo nechodit mezi lidi?

17.6.2020 v 8:15 | Karma: 11,99 | Přečteno: 250x | Diskuse| Ostatní

Irena Materna

O sexu a nejdražší kávě světa

Chcete vědět, proč žena objednávající v eshopu nápoje najednou od počítače roztouženě volá na manžela, že touží po sexu? A už jste pili kávu, která má nejúžasnější chuť, je vzácná a suverénně nejdražší? A jak to spolu souvisí?

28.4.2020 v 8:30 | Karma: 21,39 | Přečteno: 927x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste

4. května 2024

Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

  • Počet článků 31
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2155x
Pozorovatel světa kolem sebe, stále žasnoucí, stále s něčím nespokojený, stále hledající "to pravé ořechové". Taky mamina, turistka, sběratelka citátů a mnoho dalšího.

Seznam rubrik