Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JS

Jericho22232

3. 3. 2011 16:26
tým

Pěkně napsáno. Nevím zda by měl rozhodovat tým. Skupinová rozhodnutí jsou často "odvážnější", než rozhodnutí jednotlivce. Mě je sympatické, že to může ležet na rozhodování jednoho - bude se za to cítit odpovědný. Podobně jako s "eutanázií" - čas od času dostane pacient nějaké medikace víc, když se doktorovi zželí. A musí se s tím srovnat sám - se svým svědomím.

Na tom co jsem napsal nijak rigidně netrvám, jenom mě to napadlo. 

A naštěstí i když living will nemá právní zakotvení, lékaři a pacienti jsou lidé a umí se vztahovat, tedy i domluvit dopředu, když je k tomu příležitost a potřeba.

0 0
možnosti
CIF

comme il faut

2. 3. 2011 22:17
"living will" není vhodný termín

Pochází totiž z anglosaského práva, které se zejména v této oblasti dost liší od českého. Například pokud chcete být v zemích s tímto právem dárcem orgánů, musíte se zaregistrovat. V ČR je tomu přesně naopak. No a jakpak budou s umírajícím člověkem nakládat v zemi, kde je automaticky zásobárnou náhradních dílů?

0 0
možnosti
PZ

Mumrli (ještě monokulturnější)

2. 3. 2011 21:52
Všichni kolem mají jasné instrukce.

Kdybych se vysekal na mašině tak nešikovně, že bych to téměř přežil (to znamená stav "ležák"), je absolutně nevyhnutelné nechat mě zhebnout. Pokud to neudělají, mají slíbeno že je budu chodit strašit.

A teď vážně - nevěřím že by cokoliv pomohlo donutit doktory to ukončit, pokud by viděli že se z toho dostanu třeba jako kvadruplegik, nebo slintající dement. Což jsou přesně ty dva stavy místo kterých bych radši volil funus.

0 0
možnosti
  • Počet článků 33
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2030x
Dětský lékař, teolog, bioetik.
Akademický pracovník Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Věnuje se etickému poradenství v medicíně a v sociálních službách (http://jaromir-matejek.webnode.cz/).