Děkujeme za pochopení.
Jericho22232
tým
Pěkně napsáno. Nevím zda by měl rozhodovat tým. Skupinová rozhodnutí jsou často "odvážnější", než rozhodnutí jednotlivce. Mě je sympatické, že to může ležet na rozhodování jednoho - bude se za to cítit odpovědný. Podobně jako s "eutanázií" - čas od času dostane pacient nějaké medikace víc, když se doktorovi zželí. A musí se s tím srovnat sám - se svým svědomím.
Na tom co jsem napsal nijak rigidně netrvám, jenom mě to napadlo.
A naštěstí i když living will nemá právní zakotvení, lékaři a pacienti jsou lidé a umí se vztahovat, tedy i domluvit dopředu, když je k tomu příležitost a potřeba.
comme il faut
"living will" není vhodný termín
Pochází totiž z anglosaského práva, které se zejména v této oblasti dost liší od českého. Například pokud chcete být v zemích s tímto právem dárcem orgánů, musíte se zaregistrovat. V ČR je tomu přesně naopak. No a jakpak budou s umírajícím člověkem nakládat v zemi, kde je automaticky zásobárnou náhradních dílů?
Mumrli (ještě monokulturnější)
Všichni kolem mají jasné instrukce.
Kdybych se vysekal na mašině tak nešikovně, že bych to téměř přežil (to znamená stav "ležák"), je absolutně nevyhnutelné nechat mě zhebnout. Pokud to neudělají, mají slíbeno že je budu chodit strašit.
A teď vážně - nevěřím že by cokoliv pomohlo donutit doktory to ukončit, pokud by viděli že se z toho dostanu třeba jako kvadruplegik, nebo slintající dement. Což jsou přesně ty dva stavy místo kterých bych radši volil funus.
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2030x
Akademický pracovník Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Věnuje se etickému poradenství v medicíně a v sociálních službách (http://jaromir-matejek.webnode.cz/).